Hlavní vývozní položky z České republiky tvoří silniční vozidla, zařízení pro telekomunikace, stroje a zařízení užívaná v průmyslu, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, zařízení k automatickému zpracování dat, stroje a zařízení k výrobě energie, česaná vlna, plastová potrubí, kovové výrobky, železo a ocel, čistící přípravky, polymery etylénu, mléčné výrobky, papír, lepenka, léčiva, sklo, textilní příze.

Růstová tendence vývozu se v r. 2008 nejvýrazněji projevila u nosných exportních položek, a to zejména u strojů a dopravních prostředků, v čehož důsledku se i značně zvýšil jejich podíl na celkovém českém vývozu do Bulharska.

Hlavními dovozními položkami z Bulharska jsou neželezné kovy, výrobky z nekovových nerostů (zejména skleněné zboží), oděvy, radiátory, syntetický kaučuk, nábytek a sušenky.

Výměna zboží mezi Českou republikou a Bulharskem (v tis. EUR).

2007

2008

I. – VII. 2008

I. – VII. 2009

Vývoz z ČR

391 700

483 312

297 195

179 941

Dovoz do ČR

107 356

118 246

71 998

50 692

Obrat

499 056

601 558

369 193

230 633

Saldo

284 343

365 066

225 197

129 249

Zdroj – ČSÚ

Bilance vzájemné výměny služeb (v mil. CZK).

Služby celkem

2007

2008

I. – VI. 2008

I. – VI. 2009

Příjmy

917,5

857,5

401,9

625,6

Výdaje

1 345,6

1 338,1

629,5

2 296,9

Saldo

-428,1

-480,6

-227,7

-1 671,3

Obrat

2 263,1

2 195,6

1 031,4

2 922,5

z toho:

 Cestovní ruch

Příjmy

358,1

305,5

149,8

206,4

Výdaje

1 008,6

1 061,7

491,4

681,3

Saldo

-650,5

- 756,2

-341,5

-474,9

Obrat

 1 366,7

1 367,2

641,2

887,7

 Doprava

Příjmy

320,7

357,6

182,0

148,2

Výdaje

71,8

100,8

34,2

35,5

Saldo

249,0

256,8

147,7

112,6

Obrat

392,5

458,4

216,2

1 071,4

 Ostatní služby (spoje, stavebnictví, finance a pojišťovnictví, obchodní služby)

Příjmy

238,6

194,4

70,1

271,0

Výdaje

265,3

175,6

103,9

1 579,4

Saldo

-26,6

-18,8

-33,9

- 1 308,4

Obrat

503,9

370,0

174,0

1 850,4

Zdroj: ČNB

Bariéry

Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Bulharskou republikou od 1. 1. 2007 podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU. Bulharská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity.

Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti hospodářské spolupráce jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a BR, která byla podepsána 6. dubna 1992. K dalším, pro rozvoj hospodářských vztahů významným dokumentům patří Dohoda mezi vládou ČR a vládou BR o vzájemné podpoře a ochraně investic a Smlouva mezi ČR a BR o zamezení dvojího zdanění.

Od 1. 1. 2007 je umožněn volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě, že občan ČR začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do místního systému sociálního zabezpečení, a získá tudíž právo na veškeré výhody ze systému vyplývající.

ČR a Bulharsko jsou součástí jednotného evropského trhu. Obě země mají podobné zahraničněpolitické cíle. Za tohoto stavu neexistují v zásadě žádné závažné překážky pro další rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce, brzdícími faktory pro větší expanzi českého exportu a investic však mohou být:

§         problémy s vymahatelností práva;

§         korupce a kriminalita vč. projevů organizovaného zločinu v ekonomické sféře;

§         nižší koupěschopnost obyvatelstva;

§         důraz na cenový faktor (preference zboží s nízkou cenou);

§         méně rozvinutý sektor služeb a obchodu;

§         rostoucí konkurence západních firem, asijských exportérů a místních výrobců.

Jistá rizika mohou nastat v případě větších investic do již existujících podniků, zejména v souvislosti s následnou restrukturalizací a zefektivňováním výrobních procesů a z toho vyplývajícím propouštěním zaměstnanců. Zde zahraniční investoři mnohdy narážejí na odpor odborových organizací podněcujících stávkové pohotovosti zaměstnanců a využívajících mediálních prostředků k nátlakovým akcím.

Problémem nadále zůstává nedostatečná praktická implementace legislativy EU, pomalé soudnictví, byrokracie a nižší kvalita dopravní a komunální infrastruktury.

Ekonomické výhledy Bulharska

Bulharsko bylo zasaženo hospodářskou recesí ve srovnání s vyspělými západními zeměmi s určitým zpožděním. Pokud ještě v roce 2008 vykazovala domácí ekonomika šestiprocentní růst HDP, první pololetí roku 2009 přineslo bulharské veřejnosti nemilou zprávu o meziročním poklesu HDP o 4,2 %. Celková hodnota HDP v prvním pololetí 2009 dosáhla 15 miliard eur.

Hrubá přidaná hodnota bulharské ekonomiky představovala 12,6 miliard eur, přičemž reálně poklesla o 3,1 %. V zemědělském sektoru byl zaznamenán pokles hrubé přidané hodnoty o více něž 6 % a v průmyslu až o 11 %. Pouze v sektoru služeb došlo k mírnému nárůstu o 1,3 %. Výdaje na domácí spotřebu poklesly o 7,1 %, přičemž investice do základního kapitálu byly nižší až o 14 %.

Zahraniční obchod zůstává i nadále v mínusu, i když poklesla poměrná hodnota deficitu z 25 % HDP v polovině r. 2008 na 14,2 % v prvním pololetí 2009. Vývoz zboží a služeb byl ve sledovaném období nižší o 18,2 % a dovoz až o 24.2 %. Na dalším prohloubení hospodářské recese v Bulharsku se ke konci 1. pololetí 2009 nejvíce podepsal pokles přílivu zahraničních investic a stagnace spotřeby domácností.

Pokles spotřeby, a tím i další snižování výkonnosti ekonomiky, se očekává i ve druhém pololetí 2009. Kromě jiného se to projeví zejména útlumem na úvěrovém trhu a snižováním příjmů obyvatelstva, růstem nezaměstnanosti a restrukturalizací vládních výdajů (škrty na výdajové straně rozpočtu) s cílem udržení vyrovnané bilance státního rozpočtu. Celkově se očekává, že spotřeba domácností ke konci roku poklesne o 4,5 %, přičemž vládní výdaje by měly být nižší celkově o přibližně 3 %.

V důsledku dalšího poklesu poptávky bude i nadále slábnout dovoz, přičemž jeho celoroční pokles se odhaduje na úrovni téměř 20 %. Jediným pozitivem v důsledku posledně zmíněného a v kombinaci se snižováním cen (dovážených) energetických surovin bude nižší deficit zahraničního obchodu, jehož poměr k HDP by měl ke konci roku 2009 dosáhnout přibližně 16 % proti 28,7 % v r. 2008.

Nová jednobarevná vláda premiéra Borisova, nominovaná vítěznou pravicovou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) s důvěrou 40 % voličů s poměrně silným mandátem v parlamentu díky podpoře dalších tří pravicových stran, byla několik dnů poté, co se v poslední dekádě července ujala funkce, nucena korigovat odhad hospodářského propadu do konce roku 2009 z předchozích 2 na současných 6 %.

Ekonomické výhledy Bulharska budou proto do značné míry záviset na účinnosti opatření předložených novou vládou. Prioritně se řeší otázka státního rozpočtu, který byl v předchozích letech vždy přebytkový. Borisovova vláda hned po svém nástupu zveřejnila odhad očekávaného rozpočtového deficitu do konce roku 2009 v řádu jedné miliardy eur. Cílem je přitom zachovat minimálně vyrovnanou rozpočtovou bilanci, přičemž přibližně polovinu chybějící sumy chce vláda získat výdajovými škrty a zbytek zvýšením výběru na daních. Ne však formou vyšších sazeb, ale zřejmě díky nemalým rezervám díky dosavadní benevolenci dvou klíčových institucí zodpovědných za jejich výběr, a to finančního úřadu a celní správy.

Centrem zájmu je zejména praktický výběr spotřební daně z dovozu a výroby cigaret, alkoholu a v neposlední řadě pohonných látek. Vinu na tom do značné míry nese i nepropojenost informačních systémů zmíněných dvou institucí.

S cílem podpořit životaschopnost ekonomických subjektů, a to nejenom pokud jde o velké vývozní firmy, ale i malé a středních podniky, se připravují legislativní změny, díky nimž by mělo například dojít k urychlení procedury vracení DPH, zjednodušení a odbourání řady licenčních režimů apod.

Podnikatelskou veřejnost povzbudila zpráva o připravované změně týkající se ulehčení registrace společnosti s ručením omezeným, zejména pokud jde o minimální výši zaregistrovaného základního jmění. Jeho dosavadní hodnota v přepočtu přibližně 2500 eur by měla být po schválení navržené novely obchodního zákoníku snížena na jedno euro. Součástí připravovaných změn je rovněž ulehčení procedury nejenom registrace, ale i likvidace obchodních společností.

Procedura založení společnosti s ručením omezeným zatím trvá přibližně jeden měsíc, přičemž alespoň 70 % ze zmíněného minimálního jmění, tj. přibližně 1800 eur, muselo být v okamžiku zahájení registrační procedury složeno na bankovním účtu. Další registrační náklady představovaly řádově 200 eur. Převládá názor, že urychlení a zjednodušení registrace s. r. o. bude stimulovat především mladé začínající podnikatele s dobrými nápady.

Zároveň se však má za to, že toto opatření není pro ulehčení podnikání dostačující. Poukazuje se především na potřebu zmírnění, příp. odstranění řady regulatorních režimů, které jsou dle většiny bulharských podnikatelů pouze zdrojem korupce, a tím i brzdou rozvoje podnikání.

Jak se krize projevuje v jednotlivých oborech

Průmyslová výroba v Bulharsku je v mnoha odvětvích i nadále charakteristická poměrně malou přidanou hodnotou a nízkou produktivitou práce. Dalšími průvodními jevy jsou vysoká energetická náročnost, nedostatečné inovace a pomalé zavádění moderních technologií. To jde ruku v ruce se skutečností, že zatím pouze řádově 10 % celkových přímých zahraničních investic směřuje do odvětví zpracovatelského průmyslu, v jehož rámci jsou například hutnictví, strojírenství a elektrotechnický průmysl z hlediska exportního potenciálu pouze subdodavateli zahraničních výrobců.

Tyto skutečnosti příliš nenahrávají, obrazně řečeno, budování imunity vůči dopadům hospodářské recese. Tak například, pokud jde o hutnictví, v první polovině roku 2009 poklesly prodeje hutních výrobků v Bulharsku meziročně o 40 %, přičemž tomu odpovídajícím způsobem poklesla i jejich výroba.

Nejvýrazněji se uvedený pokles projevil ve výrobě železa a oceli, a to zejména v důsledku útlumu v loďařském průmyslu, který byl největším odběratelem konstrukčních kovových profilů. V současné době největší ocelářský podnik „Stomana Industry“ pracuje na 60 % výrobní kapacity, čehož důsledkem je také to, že od počátku roku 2009 tento podnik propustil 400 zaměstnanců. O 30 % meziročně klesla výroba v dalších dvou podnicích – Helios Metalurg a Promet Steel.

Počátkem roku 2009 se v důsledku úplného zastavení výroby v do té doby největším bulharském hutnickém kombinátu Kremikovtzi již v této zemi prakticky netaví surové železo a litina. Přitom hutnictví železa a oceli bylo a je v Bulharsku téměř výlučně závislé na dovážené železné rudě a koksovatelném uhlí.

Pokud jde o potravinářský průmysl, značná část převážně malých a středních domácích výrobců v tomto odvětví se nedokázala plně přizpůsobit vývoji na mezinárodním trhu, a čelit tak tvrdé konkurenci v cenách, kvalitě, obalech, reklamě, marketingu a v neposlední míře i pokud jde o přísné hygienické normy EU.

Paradoxně pro tuto zemi je v současnosti značným problémem pro výrobce potravin nedostatečná surovinová základna. Agrární sektor je poměrně zaostalý a v zatím není schopen zajistit dostatečný přísun kvalitních surovin. Zejména kvůli nedostatku investičních zdrojů na technologické inovace a na uvádění nových výrobků na trh ustoupila dřívější dominance malých a středních podniků postupně zahraničním nadnárodním výrobcům potravin a nápojů.

Převážně exportně orientované podniky strojírenského průmyslu v průběhu letošní první poloviny roku snížily výrobu meziročně o 40 %. Podniky jsou nuceny snižovat provozní náklady a propouštět zaměstnance. Podle současných odhadů může k oživení strojírenského odvětví v Bulharsku dojít nejdříve v polovině r. 2010.

Perspektivní obory

Perspektivu má především účast v projektech rozvoje a modernizace infrastruktury Bulharska, a to zejména pokud jde o dopravní infrastrukturu a energetiku. V tomto směru je určitě namístě systematická prezentace potenciálu řady tomu odpovídajících průmyslových odvětví, a to zejména odvětví elektrotechniky a na jeho bázi založeného telematického průmyslu. Jsme přesvědčeni, že v tomto směru se máme v Bulharsku čím pochlubit. Tuto zemi čeká rozsáhlá modernizace dopravní infrastruktury. K tomu je určen evropský operační program Doprava, který se zde teprve rozjíždí.

V souvislosti s posledně uvedeným je potřeba ocenit například aktivity Sdružení pro dopravní telematiku ČR, které ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Sofii organizují společné prezentace potenciálu zmíněného odvětví před potenciálními bulharskými partnery. V kontextu výše uvedeného byla v září 2007 v Sofii uskutečněna konference a prezentace českých firem pod názvem „ITS Sofia – Czech Days´07“ a o rok později další prezentační akce tohoto druhu pod názvem „Český telematický podzim v Bulharsku 2008“ (www.czech-team.eu).

Nejperspektivnější odvětví pro investice:

·        automatizační technika

·        automobilové součásti

·        chemický průmysl

·        elektrotechnický průmysl

·        elektronika

·        potravinářství

·        IT a telekomunikace

·        strojírenství

·        farmaceutický průmysl

·        barevné kovy

·        nekovové produkty

·        nemovitosti, zejména průmyslové objekty, obchodní centra a logistické sklady

·        obnovitelné zdroje energie

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. Investiční prostředí v Bulharsku je v důsledku poměrně účinné implementace zmíněného novelizovaného zákona velmi příznivé a díky dalším pozitivním faktorům ekonomického a politického vývoje pro zahraniční investory poměrně lákavé.

V souladu se zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směrech sever-jih tak i západ-východ.

Tato země se v posledních letech zdála být velice lákovou i pokud jde o investice do turistického ruchu a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. Proces přípravy a následné členství v EU zajišťoval a zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic.

Klíčovým faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla makroekonomická stabilita v zemi a zejména přivázání domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board“, což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Jak jsou v Bulharsku vnímáni Češi

Česká republika je v Bulharsku tradičně vnímána jako spojenecká země a spolehlivý partner, od něhož lze získat cenné zkušenosti z politických a ekonomických reforem. Má v Bulharsku tradičně velmi dobré renomé. Obě země jsou řádnými členy NATO a EU a dalších mezinárodních společenství a organizací.

Česko-bulharské vztahy nejsou v současnosti zatíženy žádnými otevřenými problémy. Česká republika považuje oblast Balkánu za prioritu svých zájmů. Čeští turisté patří mezi významné skupiny turistů trávící svou dovolenou na černomořském pobřeží.

Několik postřehů o business kultuře (obecně a ve vztahu k ČR)

Mentalita a způsob jednání bulharských partnerů odpovídá známým charakteristikám balkánských zemí. Bulhaři se při jednání vyznačují srdečností, schopností a ochotou vést rozsáhlou konverzaci. Hlavní důraz je kladen na verbální komunikaci, která je vedena zpravidla v přátelském duchu a se zájmem na straně bulharského partnera. Kromě bulharštiny patří mezi nejčastěji používané jazyky angličtina (převládá hlavně u mladší generace), ruština (zejména u starší generace), němčina či francouzština.

Co se týče etikety, její dodržování platí i v případech, kdy je jednání vedeno neformálnějším způsobem, pokud nejsou mezi stranami navázány skutečně dobré a přátelské vztahy. Samozřejmostí při jednání by mělo být představení všech členů delegace. Co Pokud jde o dobu jednání, nebývá zvykem zahajovat jednání v ranních hodinách. Vhodnější je pozvání k pracovnímu obědu, případně večeři, jež se může protáhnout do pozdějších hodin. Dochvilnost nepatří mezi charakteristické znaky obchodního jednání v Bulharsku, nemělo by se to však praktikovat při jednání s úřady a státními institucemi. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje v rozmezí 10-20 minut. Rovněž lze těžko dopředu odhadnout dobu trvání obchodního jednání.

Při oslovování se používá výrazů pan a paní (gospodin, gospoža), tituly se nepoužívají s výjimkou akademických pracovníků a lékařů. U ředitelů firem či vyšších úředníků se používá při oslovení název jejich funkce. Poněkud matoucím zvykem bývá při častějším nebo delším kontaktu s bulharskými partnery plynulé přecházení z vykání na tykání a naopak. Při setkání se lidé nejčastěji pozdraví podobně jako u nás slovy ”dobar den (večer)”, při loučení se používá výraz ”doviždane” (nashledanou).

Při stolování místní lidé rádi konverzují, popíjejí a kouří. Konverzace se zpravidla vede v lehčí formě, nediskutuje se příliš o obchodu, obchodní otázky se řeší v závěru pracovního oběda či večeře při kávě. Rozhodně se jedná spíše o společenskou záležitost.

Materiál připravilo pro magazín Exportér Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR