S ukrajinským trhem mají českobrodští výrobci plynového topení - firma Karma - dlouholeté zkušenosti. Však je Ukrajina jejich největším zahraničním odběratelem. Podobně jako pro českého výrobce radiátorů, společnost Korado z České Třebové, která je nyní pátým největším producentem deskových radiátorů na světě. V desítkách milionů korun by měla letos dobrušská společnost Proma CZ dodat na Ukrajinu obráběcí stroje. Do tamních strojních celků a technologií se dlouhé roky neinvestovalo a nyní se modernizují.

Na Ukrajinu míří ve větších objemech i předsmažené sýry mlékárny Pribina. Zájem o ně mají tamní podniky rychlého stravování. A své přímé zastoupení má na Ukrajině zlínská společnost Tescoma, výrobce domácích potřeb. Poptávka po jejích výrobcích stoupá.

Těchto několik příkladů úspěšných vývozců na Ukrajinu ukazuje, že o české výrobky je na tomto padesátimilionovém trhu zájem. Pokud jednotlivé případy sílící vývoz naznačují, statistika poptávku potvrzuje. Nejčerstvější statistické údaje za prvních osm měsíců letošního roku dokonce avizují rekord, na Ukrajinu bylo vyvezeno zboží a služby za více než 15 miliard korun. Pro srovnání za stejné období loňského roku šlo o necelých třináct a půl miliardy korun a v roce 2000 dokonce jen o něco více než tři miliardy korun.

Podle ukrajinských statistik byla ČR počátkem loňského roku devátým největším vývozcem na ukrajinský trh, tedy po Rusku, Turkmenistánu, Německu, Číně, Polsku, Itálii, Bělorusku a Jižní Koreji.

Jádrem českého vývozu zůstávají výrobky strojírenského a elektrotechnického průmyslu, přepravní zařízení a různé průmyslové výrobky, ale i spotřební zboží.

Nutno ovšem vzít v úvahu, že ukrajinský trh je plný zahraniční konkurence, zejména z výše uvedených zemí, a expandují sem cizí značky věhlasných jmen. V řadě oborů se dá hovořit dokonce o přesycenosti. Přesto, jak to ostatně uvádí i Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky na Ukrajině, přijatá letos v červnu Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, zůstává v této zemi řada příležitostí i pro tuzemské vývozce.

Při pohledu na jednotlivá odvětví a obory pro uplatnění českého zboží jsou rozlišovány tzv. tradiční obory, které jsou dlouhodobě přítomné na trhu Ukrajiny, a nové obory, jejichž rozvoj je aktuální v dané fázi vývoje ukrajinské společnosti.
»K tradičním produktům, kde má české zboží šanci se uplatnit, bezpochyby patří obráběcí stroje, zařízení pro energetiku, dopravní prostředky, zejména tramvaje a nákladní automobily. K novým a perspektivním oborům podnikání se řadí oblasti stavebnictví, zemědělsko-potravinářského sektoru, energetika a těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, elektrotechnický průmysl, nábytkářský průmysl a ekologie,« píše se ve Strategii MPO.

Perspektivním odvětvím jsou technologie z oblasti potravinářského průmyslu a primárního zpracování zemědělské produkce.

»Potravinářství na Ukrajině činí přibližně 20 procent průmyslové výroby a řadí se ke klíčovým odvětvím ekonomiky. Potravinářská produkce je významným vývozním artiklem - exportuje se do 25 zemí světa. Značná část zahraničních investic směřuje do tohoto průmyslu (30 % investic do ekonomiky jde tímto směrem). Rozvoj zaznamenávají zejména mlékárny, pekárny, masokombináty, cukrovary, konzervárny, mrazírny, ale také výroba piva, vína, lihovin, nealkoholických nápojů a minerálek,« zmiňuje Strategie podnikatelské příležitosti.

A pokračuje dále: ...dynamicky se rozvíjí oblast rychlého stravování typu fast food, kde převyšuje poptávka nabídku asi dvacetkrát. Poptávka je po potravinářských strojích a materiálech, jde o stroje k přípravě a výrobě potravin a nápojů, pro mlýny a ke zpracování obilnin, balicí stroje a obalové materiály. Nazrává doba, kdy se začíná objevovat poptávka po zemědělských službách s vyšší přidanou hodnotou jako elitní osiva a genofond hospodářských zvířat.

Informace o šancích v tomto oboru potvrzují i sami čeští zemědělci a potravináři. Někteří z nich už na Ukrajině hospodaří. Nejznámější z nich je Agrodružstvo Jevišovice z okresu Znojmo, které podniká na 7500 hektarech ukrajinské zemědělské půdy. Jevišovičtí chtějí produkovat zejména krmné plodiny pro velkovýkrm býků. Maso z Ukrajiny se bude následně dovážet do ČR. O další pronájmy půdy, která se zatím nemůže prodávat, mají však na Ukrajině zájem. Tvrdí to alespoň prezident tamní agrární komory Dmitrij Berezovskij.

Jsou tu i další příležitosti, zejména v oblasti energetiky a těžby surovin. »Se svou kapacitou a roční produkcí elektrické energie se řadí Ukrajina mezi světovou dvacítku. Výroba atomové energie představuje více než polovinu výroby elektrické energie a zaujímá druhé místo po Francii. Na HDP se podílí výroba energie deseti procenty. Stát ale zastává funkci regulátora a většinou i vlastníka výroby, transmise a distribuce elektrické energie,« uvádí Strategie MPO.

Modernizace energetického sektoru bude proto i nadále závislá na státem řízených programech a s tím souvisejícím vytváření finančních zdrojů. »V oblasti těžby energetických surovin se předpokládá další růst, což má návaznost na růst výrobních odvětví. Těžební oblast přitom vyžaduje modernizaci technologií. Je tak otevřena možnost dodávek technologií těžby, přepravy a zpracování nerostných surovin. Je tu i možnost podílet se na modernizaci tepelné a jaderné energetiky, kompresorových stanic, distribučních sítí, komunální energetiky. V oblasti jaderné energetiky je ČR na Ukrajině
úspěšná, například dodávkami systémů řízení a kontroly reaktorů na všechny čtyři ukrajinské jaderné elektrárny,« píše se ve Strategii MPO.

V posledně zmíněné oblasti se dříve uplatnila například společnost ZAT. Ovšem několik větších projektů v energetice, na nichž se podílejí další české firmy, je ve fázi příprav.

Postavení základního odvětví ukrajinské ekonomiky si zachovává hutnictví železa a oceli. »Jeho podíl v průmyslové výrobě činí přes dvacet procent, podíl na celkovém rozsahu investičního majetku činí dvanáct procent. Přitom opotřebení základních fondů ukrajinských hutí nabývá na rozměrech a přesahuje úroveň 65 procent. Otázka obnovení základních fondů je aktuální téměř pro každý podnik těžebního a hutnického průmyslu. Odhaduje se, že pokud nezačne renovace výrobního zařízení, řada podniků bude nucena za deset let zastavit výrobu,« varuje materiál MPO.

V souvislosti s rozvojem průmyslu a jeho trvalým růstem roste poptávka po elektrotechnické produkci. Největší šanci má produkce využívaná ve strojírenství, při automatizaci výroby.

Jen vloni došlo k meziročnímu nárůstu strojírenských podniků, které zavádí nové technologie, o dvacet osm procent. Tím se otevírají možnosti pro české výrobky, které jsou obvykle kvalitní a srovnatelné se západní produkcí. Ukrajinské podniky díky nižší kupní síle preferují dobrou kvalitu za co možná nejnižší cenu. České zboží je tedy pro trh Ukrajiny zajímavější, což se projevuje v řadě případů navázané obchodní spolupráce.

Nábytkářský průmysl, i to je šance, neboť rozvoj tohoto oboru souvisí s rozvojem stavebnictví. Už v minulých letech se meziročně zvyšovala výroba nábytku až o třicet procent. Poptávka je po zabezpečení dokončovacích prací (okna, dveře, dveřní zárubně, okenní rámy, nátěrové hmoty atd.) nebo po samotné výrobě nábytku (výrobní linky, technologie, komponenty).

Perspektivní je i odvětví ekologie. Zlomové by mohlo být schválení nového návrhu zákona o užití odpadů a ekologii v souladu s požadavky EU. Existuje ale již řada programů na úrovni státní správy na rozvoj ekologicky čistých forem energie. »V současnosti je na území Ukrajiny přes třicet miliard tun odpadů na ploše 160 tisíc hektarů. V tom činí podíl důlních odpadů 88 procent, jiných průmyslových odvětví deset procent, domovních odpadů dvě procenta. Ročně produkují podniky hutního a báňského průmyslu přes 100 milionů tun odpadů, které se koncentrují v Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti,« uvádí Strategie MPO.

S ohledem na tuto situaci je šance pro výstavbu a dodávku technologií spaloven odpadů, technologií a zařízení na čištění odpadní vody, průmyslových filtrovacích a odprašovacích zařízení. Některé projekty jsou ve stadiu projednávání.

Například česká firma Blackstone Global Venture, činná v obchodování s emisními povolenkami, vstoupila na Ukrajině do několika projektů na snižování emisí skleníkových plynů. Jak uvádí ředitel společnosti Stanislav Kolář, jde o účast na tzv. zeleném investičním programu, kdy se zisk z prodeje vládních alternativních emisních povolenek investuje zpětně do čistších technologií. Například jde o účinnější technologie v továrně na výrobu pneumatik Dněprošina v Dněpropetrovské oblasti. Vyjednává se také o rozsáhlých projektech výstavby větrných elektráren.

Jedním z vysoce rentabilních oborů jsou informační technologie a telekomunikace. Kromě potenciálu mobilního pokrytí, území Ukrajiny pokrývá několik mobilních operátorů pouze z 50 procent, jsou žádané internetové služby, technologie přenosu dat v dopravě, energetice a dalších odvětvích.

Vzhledem k rozloze Ukrajiny a rostoucím nárokům na fungování dopravní infrastruktury byla přijata střednědobá vládní koncepce rozvoje dopravního sektoru. Ta počítá se zdokonalováním dopravní infrastruktury, zvyšováním bezpečnosti dopravy a zajištěním ochrany životního prostředí, integrací do evropského a světového dopravního systému.

V železniční dopravě jde o obnovu vozového parku a zavádění moderních technologií. Tím se otevírá pole působnosti s ohledem na dobrou pověst českých kolejových vozidel. Vytváří se i základna pro zpětné dobytí pozice generálních výrobců či dodavatelů příslušných náhradních dílů nebo inovovaných komponentů.

Stav městských vozových parků je značně zanedbaný a vyžaduje obnovu. Přitom české tramvaje jsou k vidění v ulicích měst, která ve většině případů nemají potřebné finanční prostředky na jejich výměnu.

Stejná situace je u autobusové a trolejbusové dopravy, kde dodávky nových vozů budou během na dlouhou trať. Při rozhodování o nákupu vozidel většinou vítězí levnější a méně kvalitní ukrajinská či ruská konkurence. Oblíbenou praxí u soukromých přepravců je nákup odepsaných zahraničních autobusů a jejich repase pro další používání doma.

Řešením je přenesení případné výroby na Ukrajinu, včetně zajišťování generálních oprav na bázi vybraného ukrajinského opravárenského závodu nebo organizace kompletace dodávek částečně smontovaných výrobků na Ukrajině.