Při oficiální návštěvě premiéra Mirka Topolánka v Tiraně 18. dubna bude podepsána mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a na druhé straně Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky Albánské republiky dohoda, která má povzbudit spolupráci obou úřadů. Dohodou se zřizuje Smíšená pracovní skupina jako fórum pro setkávání zástupců obou stran, případně dalších organizací, což by mělo přispět k povzbuzení přímé spolupráce mezi českými a albánskými firmami. To je jeden z hmatatelných výsledků cesty českého premiéra, který tuzemským firmám bude otevírat dveře na tamní trh. Jaké jsou však postoje naší vlády ve vztahu Albánii, které v Tiraně budou prezentovány, se magazín Exportér zeptal právě premiéra Mirka Topolánka.
Exportér: Poprvé od počátku 90. let se takto vysoce postavený český politik vydává do Albánie. Co je účelem vaší návštěvy?
Česká republika má dlouhodobě značný zájem o západní Balkán. Máme tu své ekonomické zájmy, neopomenutelná je rovněž historická i zeměpisná blízkost této oblasti. Je to však i oblast, v níž se odehrály nejvážnější konflikty evropského kontinentu za posledních padesát let. Proto nám záleží na její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. To je důvod, proč právě ji vláda vybrala za jednu z priorit zahraniční politiky pro české předsednictví v Evropské unii.
Konkrétně Albánie sehrává na západním Balkánu důležitou roli. V 90. letech byla vinou stalinistického režimu zdrojem politické nestability a masové emigrace, čemuž my Češi dobře rozumíme. Ovšem posledních deset let demokratické albánské vlády dokázalo zemi proměnit ve stabilizující faktor této neklidné oblasti.
Albánie se stala zemí, která projevuje mimořádnou snahu o integraci do NATO. Její přizvání do Aliance na summitu v Bukurešti je pro ni skutečným historickým milníkem. Je uznáním pokroku, který učinila v posledním desetiletí.
Albánie má rovněž dobré šance na členství v Evropské unii. Samozřejmě po dokončení nezbytných politických a ekonomických reforem.
Svojí návštěvou chci jasně podpořit zakotvení Albánie v NATO a perspektivně i v EU. Vidím v tom šanci pro stabilizaci a prosperitu celé jihovýchodní Evropy. Jde mi také o to pobídnout české obchodníky a investory, aby se více zajímali o zemi, která kdysi bývala významným odbytištěm našich výrobků.
Exportér: Již jste naznačil důležitost členství Albánie a dalších zemí západního Balkánu v NATO a v budoucnu v Evropské unii. Jakou pozici vláda ČR a vy osobně zastáváte ohledně podpory tohoto členství?
Vláda i já osobně dlouhodobě podporujeme přijetí jak Albánie, tak také Chorvatska a Makedonie do NATO. Všechny tři země splnily podmínky partnerství pro mír a první dvě také obdržely pozvánku. Věřím, že k nim brzo přibude i Makedonie. Česká republika změnila v posledních letech svůj název čtyřikrát a snad to bude možné i v případě Makedonie.
Co se týká Albánie, oceňuji její vojenskou účast v Afghánistánu a v Iráku. Tím prokazuje odhodlání rozšiřovat prostor bezpečí a stability i mimo svoje území. Prokazuje, že je ochotna bránit společné hodnoty naší civilizace a do NATO rozhodně patří. Ostatně o tom jsem byl vždy přesvědčen.
O mém postoji k integraci Albánie do EU pak svědčí i to, že koncem loňského roku naše vláda navrhla parlamentu k ratifikaci Stabilizační a asociační dohodu EU s Albánií. Je ale třeba připomenout, že samotná ratifikace, která probíhá i v ostatních zemích EU, neznamená okamžitý vstup Albánie do unie. Před konečnou pozvánkou bude muset uzavřít všechny přístupové kapitoly této dohody.
Exportér: Jaký je postoj vlády ČR vůči nezávislosti Kosova, což je pro Albánii přirozený politický a ekonomický partner.
Musím říci, že v otázce Kosova neexistuje žádné dobré řešení. To méně špatné je uznat jednostranné vyhlášení nezávislosti. Jakkoli to je pro české občany i řadu ministrů velice bolestivé rozhodnutí. Neuznat Kosovo by však bylo ještě horší, neboť by to vedlo k naprosto nekontrolovatelnému vývoji v oblasti. Ostatně k vyhlášení samostatnosti směřoval vývoj od války v Kosovu. Nyní nám jde o to, aby byl na území Kosova zachován klid, a nejen proto, že zde máme naše vojáky, a aby byla respektována práva menšin, chráněn majetek a kulturní hodnoty.
Věřím, že kosovská vláda bude schopna to zaručit. Jediným trvalým řešením je však perspektiva integrace všech zemí regionu, včetně Srbska, do euroatlantických struktur. Historie v minulém půlstoletí ukázala, že to je způsob, jak se z bývalých nepřátel stávají dobří spojenci.
Exportér: Diplomatické otevírání dveří je zejména v Albánii o to důležitější, že státní struktury zde výrazně zasahují do chodu ekonomiky. Jaké by měla vaše návštěva splnit ekonomické cíle?
Prioritou naší zahraniční politiky je ekonomická diplomacie. Hospodářské vztahy by měly být i základem dobrých bilaterálních vztahů s Albánií. Obě vlády mohou opravdu otevřít dveře byznysmenům, na nichž závisí konečný výsledek. Mým cílem je přesvědčit albánské partnery, že české výrobky jsou kvalitou srovnatelné s konkurencí a přitom mají výhodnější cenu. Jsem přesvědčen, že má cesta zásadním způsobem přispěje k dalšímu rozšíření a prohloubení hospodářské spolupráce.
Exportér: Jaké vidíte možnosti spolupráce mezi Českem a Albánií na poli obchodu a investic. Přece ještě koncem 80. let byla ČR významným obchodním partnerem, po ulicích jezdí naše autobusy a na železnicích naše lokomotivy.
Možnosti česko-albánské ekonomické spolupráce nejsou zatím plně využívány, přičemž Albánie je pro nás perspektivním obchodním partnerem. Naše šance vidím zejména v oblastech rehabilitace energetického sektoru, ve výstavbě infrastruktury a v obnově těžebního průmyslu. Čeští podnikatelé, kteří mě budou během cesty doprovázet, jsou připraveni se zapojit do konkrétních projektů.
Rád bych zmínil i skutečnost, že Česká republika se podílela a podílí na zahraniční rozvojové spolupráci v Albánii, a to přesto, že nebyla zařazena mezi prioritní země. Projekty v oblasti zdravotnictví, životního prostředí, železniční dopravy, sbližování technické regulace s právem EU a implementace mezinárodních standardů jsou albánskou stranou vysoce ceněny. I to nám může pomoci k novým kontraktům.
