Českým exportérům zboží se na vietnamském trhu poměrně daří a objem vývozu rok od roku stabilním tempem narůstá, v oblasti služeb je situace opačná. Celkový objem byl v loňském roce nejnižší za posledních pět let. V porovnání s rokem 2004 se jeho hodnota snížila o téměř 50 procent a oproti roku 2002 dokonce o 72 procent.

Ani struktura exportu nevyvolává optimismus. Podíl ostatních služeb, které tvoří základ exportu vyspělých zemí, představuje necelá dvě procenta a je tvořen převážně finančními službami. Export služeb, jako jsou stavebnictví, oblast IT, účetnictví, poradenství, architektura, případně inženýrství, je nulový.

Téměř celý podíl vývozu připadá na cestovní ruch, který je tvořen příjmy z cest vietnamských občanů do České republiky (pracovní cesty, návštěvy vietnamských příbuzných, cesty vietnamských studentů). Tato skutečnost dokládá, že čeští poskytovatelé služeb se na vietnamském trhu zatím nezabydleli a zřejmě to prozatím (bohužel) nemají ani v úmyslu.
Příčin může být řada. Jde zejména o faktory geografické a kulturní, jako je velká vzdálenost, jazyková bariéra, odlišné kulturní a společenské zvyklosti. Překážkou je pro zahraniční společnosti také obecně nepříznivé právní prostředí, nízká transparentnost legislativy a diskriminace zahraničních subjektů oproti domácím. Jedná se zejména o podmínky pro udělení licencí a omezení vstupu zahraničního kapitálu do některých oblastí služeb. Tyto bariéry by však měly být na základě vstupu Vietnamu do WTO postupně odstraňovány. Je otázkou, jak rychle a zda vůbec budou čeští poskytovatelé služeb schopni těchto výhod využít.

Svoji pružnou politiku dokazuje zatím jen skupina PPF, která v březnu loňského roku založila reprezentační kancelář v Ho Či Minově Městě. PPF Group by zde chtěla prorazit se splátkovým prodejem. Taková firma ve Vietnamu zatím není, a PPF se tak může stát prvním subjektem, který získá licenci na tuto činnost.

PPF by ale neměla zůstat osamocena. Vzhledem k tomu, že oblast služeb není ve Vietnamu příliš rozvinutá a trh služeb se rozhodně nedá označit za nasycený, nabízí se zde zahraničním, tedy i českým firmám řada možností. Dostatečně silné nejsou hlavní oblasti služeb, jako je infrastruktura, telekomunikace a finance. V plenkách jsou služby, jako je věda a výzkum, design, marketing či průzkum trhu. S ohledem na rozvoj průmyslu se zde nabízejí příležitosti i v oblasti informačních technologií a obchodu.

Vzhledem k tomu, že vstup Vietnamu do WTO přináší liberalizaci v poskytování služeb, můžeme očekávat nárůst zájmu zahraničních podnikatelů o toto teritorium. I když bude uvolňování trhu se službami probíhat postupně, není vhodné se vstupem na tento trh otálet. Sektor služeb se totiž stává z hlediska zahraničních investic jedním z nejatraktivnějších. Zájem podpořil v roce 2003 přijatý Zákon o zahraničních investicích, který umožnil vstup cizího kapitálu i do některých citlivých oblastí, jako pojišťovnictví, telekomunikace a cestovní ruch.