Hospodářství Izraele, původně převážně zemědělské a opírající se o zásady kolektivní výroby, postupem času zásadně změnilo svoji strukturu. Díky tomu se řadí mezi vysoce vyspělé státy. Pro současnou izraelskou ekonomiku je příznačný vysoký podíl chemicko-farmaceutického průmyslu a informačních technologií. Na mimoburzovním trhu Nasdaq se nyní obchoduje přes 50 izraelských firem, to je druhý nejvyšší počet zahraničních titulů hned po Číně.
Velice silný a exportně výkonný je také zbrojní průmysl. Málokterou ekonomiku totiž ohrožují geopolitická rizika v takové míře jako izraelskou. Na tom nic nemění poznatek z poslední doby: politický chaos v Egyptě, ani občanská válka v Sýrii na izraelskou ekonomiku neměly podstatný negativní dopad. Alespoň zatím.
Izraelské firmy by mohly v České republice například více investovat v oblasti farmaceutického průmyslu nebo v obchodu s nemovitostmi. České podniky by se naopak měly více zaměřit na nejrůznější výběrová řízení v Izraeli. Ten se snaží investovat velké peníze do rozvoje železnic, kde by se mohla otevřít příležitost pro české strojírenské podniky.
Na českém vývozu se však nejvíce podílejí automobilky - Škoda a Hyundai. Jejich obchody tvoří téměř polovinu z celkového českého exportu do Izraele. Další zboží, které do židovského státu tuzemské firmy hodně vyvážejí, jsou například zařízení pro automatické zpracování dat nebo turbíny.
KLÍČOVÁ JE OBRANA, ŘÍKÁ PREMIÉR
Izraelské hospodářství musí meziročně růst alespoň o čtyři procenta. Jedině tak bude v následujících letech schopno financovat velmi vysoké výdaje na obranu, aniž by se musely zvedat daně. Na nedávné hospodářské konferenci v Eilatu na jihu země to uvedl premiér Benjamin Netanjahu. "Před námi stojí mnoho výzev, v prvé řadě a ze všeho nejvíce zabezpečení naší obrany," uvedl Netanjahu.
Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů, a byly tak sedmnácté nejvyšší na světě. V přepočtu na obyvatele jsou páté nejvyšší na světě. Vztaženo k roční hodnotě HDP pak třetí nejvyšší - za Saúdskou Arábií a Jižním Súdánem. Česku patří s 2,5 miliardy dolarů místo padesáté.
Premiér Netanjahu na zmíněné konferenci nastínil další hospodářské priority. Země se musí soustředit na další rozvoj informačních technologií. "Internetový svět je běžící tygr, na jehož krku sedí malá kočka - kybernetická obrana. Bez ní není možné rozvíjet internet," uvedl podle serveru globes-online.com Netanjahu. Za další prioritu označil výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury, jmenovitě silnic a železnic.
DANĚ BEZ OHLEDU NA SLIBY ROSTOU
Netanjahu podnikatelům také řekl, že daně se zvyšovat nesmějí, neboť by to tlumilo tolik potřebný růst. Za tato slova si vysloužil v izraelských médiích štiplavé komentáře. Jeho koaliční vláda, jež se chopila moci po letošních lednových volbách, totiž daně zvedá. Od prvního ledna 2014 stoupne sazba daně z korporátního zisku ze současných 25 procent na 26,5 procenta. Nahoru půjde i sazba daně z příjmu fyzických osob, a to o půldruhého procentního bodu u každého příjmového pásma. Lidé vydělávající více než 811 560 šekelů ročně (asi 4,6 milionu korun) budou státu odvádět rovnou polovinu.
"Podnikatelské prostředí u nás není tak příznivé, jak by se mohlo na první pohled zdát," komentoval izraelský server haaretz.com říjnovou zprávu Světové banky o podmínkách podnikání ve 189 zemích (Doing business 2014). Izrael v globálním žebříčku zaujímá 35. místo a ve srovnání s loňskem si pohoršil o dvě příčky. "Nemusí to nutně znamenat, že se u nás podnikatelské prostředí zhoršilo. V globálním pořadí jsme klesli proto, že ostatní země provedly potřebné reformy omezující například byrokracii," míní Esti Goldhammer z poradenské firmy Kav Project.
VYHLÍDKY ZATÍM NEJSOU PŘÍLIŠ POVZBUDIVÉ
Hospodářský výhled Izraele zůstává podle Davida Lubina, ekonoma Citibank, poměrně chmurný. "Vysoce otevřenou ekonomiku bude stále tlumit slabší globální poptávka i nízká spotřebitelská důvěra v Izraeli," napsal v posledním měsíčním výhledu Lubin.
Aktivita ve zpracovatelském průmyslu letos ochabuje. Index nákupních manažerů (PMI - jeden z klíčových "soft indikátorů") se letos v únoru poprvé od března 2012 dostal pod 50 bodů. To je hranice oddělující vyhlídky na růst (přes 50 bodů) od vyhlídek na pokles (méně než 50 bodů). Zmíněný index v září dále sklouzl dolů na 44,9 bodu. "Aktivita v průmyslu ochabuje, což platí především o jeho vývozu. Naproti tomu ukazatele charakterizující domácí poptávku se vyvíjejí mnohem lépe," konstatuje v zářijové analýze izraelské ekonomiky Bank Hapoalim.
Karnit Flugová, nedávno jmenovaná guvernérka izraelské centrální banky (vůbec první žena v Izraeli na tomto postu), to ale tak černě nevidí. Hospodářství je podle ní v dobrém stavu, zejména porovná-li se s ostatními vyspělými zeměmi. Škody, které utrpělo během globálního útlumu, charakterizuje jako "minimální". Jedním z důkazů je historicky nízká nezaměstnanost. Její průměrná míra během letošního třetího čtvrtletí dosahovala 6,1 procenta ve srovnání se 6,8 procenta ve čtvrtletí druhém. Míra ekonomické aktivity obyvatel starších 15 let činila 63,7 procenta.
Průměrná mzda v srpnu byla zhruba 9300 šekelů (přibližně 53 tisíc korun). Mezi jednotlivými odvětvími ale přirozeně existují velké rozdíly. Například společnost Israel Chemical (ropný a petrochemický průmysl) vykazuje průměrnou mzdu téměř 22 tisíc šekelů, zatímco číšník si v průměru oficiálně přijde na 4300 šekelů.
Veřejné finance se dlouhodobě potýkají s rozpočtovými schodky, které se v posledních letech prohlubují, nejsou však dramatické. Deficit loni odpovídal 3,7 procenta HDP, ale letos to vzhledem k nejistému vývoji příjmů nejspíš bude přes čtyři procenta.
NADĚJE SE VKLÁDAJÍ DO TĚŽBY PLYNU
Ekonomika zaznamenala během letošního druhého čtvrtletí neobvykle silný růst. HDP vzrostl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o udivujících 4,9 procenta. Ale takové tempo není udržitelné.
Důvod? Za prudkým vzestupem je především to, že Izrael začal v dubnu těžit zemní plyn z mořského naleziště Tamar v Levantském moři, přibližně 130 kilometrů západně od přístavu Haifa. Jde o naleziště, které může spolu s dalším obřím nalezištěm Leviathan v budoucnu změnit geopolitickou a energetickou mapu celého Středomoří. Zásoby Tamaru, o které se Izrael dělí s Kyprem, se odhadují na 3,5 bilionu krychlových metrů plynu. Uvedené množství by podle U.S. Geological Survey postačovalo Evropě na zhruba sedm let.
Těžba plynu z mořského dna příští rok přispěje k růstovému tempu 0,7 až 1,0 procentního bodu, neboť díky ní bude možné omezit nákladný dovoz energie.
Izrael a Kypr budou moci jenom z naleziště Tamar vyvézt až dva biliony krychlových metrů v hodnotě 800 miliard dolarů (vyjdeme-li ze současné ceny na evropském trhu). Zmíněné naleziště ještě skrývá zhruba 1,7 miliardy barelů ropy.
Hlavními podílníky jsou texaská společnost Noble Energy (36 procent) a dvě filiálky izraelské Delek Group (každá po 15,6 procenta akcií). Zájem o dodávky izraelského plynu - což je ale záležitost čtyř až pěti let - předběžně projevilo Turecko výrazně závislé na dovozu plynu z Ruska.
Vláda v Tel Avivu hodlá zřídit státní investiční fond, do něhož se bude převádět část příjmů z vývozu plynu. Kolem roku 2040 by v něm mohlo být přes 80 miliard dolarů, více než třetina současného ročního HDP Izraele.
SKLADBA VÝVOZU SE VÝRAZNĚ ZMĚNILA
Útlum globální ekonomiky se záporně projevil i na izraelském vývozu zboží. Loni se proti roku 2011 snížil o 3,2 procenta na 62,3 miliardy dolarů. Dovoz pak klesl o 1,2 procenta na 71,7 miliardy dolarů.
Ve skladbě vývozu nastaly v minulých letech podstatné změny. V období 2005-2012 se zvýšil podíl chemických produktů a léčiv z 15,9 na 23,8 procenta (z toho podíl léčiv z 5,1 na 10,8 procenta).
Centrální bance dělá velké starosti sílící kurz šekelu. Obává se, že bude mít nepříznivé důsledky na ozdravení ekonomiky, zejména pak na export. Izraelští vývozci za "kritickou" hranici považují kurz 3,60 šekelu/USD. Průměr za letošní třetí čtvrtletí ukazuje, že se kurz šekelu k této hranici nebezpečně blíží. Vláda za prioritu považuje podstatné zvýšení vývozu do Číny, která už je klíčovým obchodním partnerem, a také do Latinské Ameriky.
EVROPSKÁ KRITIKA ZA VÝSTAVBU OSAD
Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční a bezpečnostní politiku Izraele a do značné míry i ekonomiku jsou jeho vztahy s Palestinci. Izrael po bleskové šestidenní válce v roce 1967 obsadil také západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém a Golanské výšiny. Drží je pod svoji správou dosud, což je podle Organizace spojených národů neslučitelné s mezinárodním právem.
Proto je nelegální také výstavba osad na okupovaných územích pro židovské přistěhovalce. Dnes jich tam žije více než 600 tisíc. Vláda v Tel Avivu začátkem listopadu ohlásila nové tendry na výstavbu dalších sídel na těchto územích. Evropská unie na to reagovala zvláštním prohlášením, v němž zopakovala, že jejich budování je z hlediska mezinárodního práva nelegální. "Vyzýváme Izrael, aby tuto aktivitu ukončil," uvedla místopředsedkyně Evropské komise Catherine Ashtonová.
Ministr zahraničí USA John Kerry během své cesty po Blízkém východě začátkem listopadu prohlásil, že budování osad na okupovaných územích představuje překážku v nastoupeném mírovém procesu.
PALESTINCI STUPŇUJÍ AKTIVITU
Představitelé Palestiny nedávno vyzvali vlády v západních i asijských zemích, aby přiměly firmy udržující obchodní vazby s izraelskými osadami na okupovaných územích k jejich přerušení. Podle britského listu Financial Times byly příslušné dopisy odeslány zhruba 50 vládám nejenom v západní Evropě a Severní Americe, ale také japonské či jihokorejské vládě. Palestinci údajně oslovili také několik arabských vlád, ale odmítají upřesnit, jaké. "Palestinci tím otevírají novou frontu boje za to, aby Izrael upustil od další výstavby osad na okupovaném západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě," píše Financial Times.
Izraelci argumentují také tím, že tyto osady skýtají práci mnoha Palestincům. Představitelé Palestinské autonomie podle mínění Tel Avivu svým "tažením proti osadám" porušují slib, že se zdrží jakýchkoli provokativních akcí během probíhajících mírových rozhovorů.
Izraelská anexe východního Jeruzalému byla označena za okupaci a opakovaně kritizována Organizací spojených národů. Právě východní Jeruzalém je považován Palestinskou autonomií za hlavní město jejich budoucího státu. V důsledku rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 z roku 1980 přesunula většina států světa svá velvyslanectví do Tel-Avivu. Včetně Česka, které současně uznává za hlavní město Jeruzalém.
K nejbližším spojencům Izraele patří Spojené státy americké. Na snímku je izraelský premiér Benjamin Netanjahu (vlevo) a ministr zahraničí USA John Kerry při říjnovém setkání v Římě.
Foto: Reuters
Česko uznává za hlavní město Izraele Jeruzalém (na snímku vpravo je Zeď nářků). Ekonomickým centrem země, kde má většina států světa také svá velvyslanectví, je Tel Aviv.
Foto: Shutterstock
Izraelské výdaje na obranu loni podle švédského ústavu SIPRI přesáhly 14,6 miliardy dolarů. V přepočtu na obyvatele byly páté nejvyšší na světě. V zemi také platí povinná vojenské služba žen.
Foto: Reuters
Důležité kontakty v Izraeli
Velvyslanectví ČR v Izraeli
Tomáš Pojar, velvyslanec
Zeitlin St. 23
P. O. Box 16361, 61163 Tel Aviv, Izrael
tel.: +972 3 6918 282
fax: +972 3 6918 286
e-mail: telaviv@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/telaviv
Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Tel Avivu
Jiří Rak, vedoucí zastoupení
Tel Aviv, Izrael
mob.: +972 52 8797 159
e-mail: jiri.rak@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz
Honorární generální konzulát ČR v Haifě
Finland 42, Dania, 34989 Haifa, Izrael
Roni Gipsz, honorární konzul
tel.: +972 4 8258 936
fax: +972 4 8248 633
e-mail: haifa@honorary.mzv.cz
Honorární konzulát ČR v Jeruzalémě
27, Reh. 29 November, apt. 4,
92 105 Jeruzalém, Izrael
Tatiana Hoffmann, honorární konzulka
tel./fax: +972 2 5666 127
e-mail: jerusalem@honorary.mzv.cz
Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry
23 Efal St., Prisma Building
P. O. Box 3286, Petah Tikva, Izrael
tel.: +972 3 924 80 49
fax: +972 3 546 63 19
e-mail: business@iccci.org.il
www.iccci.org.il
Důležitá telefonní čísla
První pomoc - 101
Policie - 100
Požární služba - 102
Kontakt v Česku:
Česko-izraelská smíšená obchodní komora
Václavské nám. 802/56, 110 00 Praha 1
tel.: +420 224 032 161
fax: +420 224 032 162
www.ciok.cz
"Klíčovým faktorem ovlivňujícím zahraniční a bezpečnostní politiku Izraele a do značné míry i ekonomiku jsou jeho vztahy s Palestinci."
