Praha, 17. března (Exportér) - V příštím roce se předpokládá hospodářský růst o 6,2 procenta. Jak prohlásil Andrus Saalik, hlavní expert pro ministerstva financí pro ekonomické analýzy, na růstu se pozitivně projevily změny prostředí a členství země v Evropské unii. Především se zvýšil estonský export a počet turistů, především ze skandinávských zemí, což povzbudilo i tento sektor.
Míra inflace se letos oproti loňským pěti procentům sníží podle odhadů na 3,2 procenta a v roce 2006 dokonce na 2,7 procenta. Jak tvrdí ministr financí Taavi Veskimagi, očekávaná míra inflace je předpokladem ke splnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura v roce 2007.
Reálné mzdy by měly stoupnout o 5,1 procenta, nezaměstnanost by měla klesnout pod nynějších deset procent. Hlavními změnami u státního rozpočtu bude zvýšení nezdanitelné částky platu z 1000 na 1400 EEK, zavedení systému přídavků pro rodiče ve výši 500 EEK, zvýšení platů učitelů o 12 procent, růst penzí a růst ve výdajích pokrývaných Evropskou unií z 1,8 na 5 miliard EEK.
Uvedené údaje potvrzují, že estonská ekonomika pokračuje v růstu posledních let. Estonsko je vnímáno za stabilní zemi, která v některých parametrech (míra korupce, transparentnost systému, využívání IT technologií) dosahuje nepřehlédnutelných úspěchů. Patrně nejvýznačnější událostí v loňském roce je přistoupení 1. května k Evropské unii.
Hlavním motorem estonského hospodářství je vysoká domácí poptávka, doprovázená pokračujícím pozitivním vývojem v oblasti investic. Jak soukromý, tak veřejný sektor byly tak v dobrém stavu. Veřejný sektor profitoval ze zlepšujících se státních příjmů a z přijatého dodatečného rozpočtu. Zlepšila se situace na pracovním trhu, snížila se nezaměstnanost. Zvlášť příznivý vývoj se odehrál ve stavebnictví, svou roli sehrávají příznivé podmínky pro půjčky.
Estonské rezervní fondy - stabilizační rezerva - dosáhly v předloňském roce hodnoty 4,5 miliardy EEK (290 milionů eur). Fondy jsou uloženy v německých, francouzských, holandských a belgických vládních cenných papírech a na termínovaných vkladech.
V žebříčku zemí světa podle připravenosti jejich trhu na využití internetu Estonsko zaujímá 25. místo. Estonsko se podle žebříčku jeví jako nejlépe připravená země z nových členských států unie.
Podle přehledu Světového hospodářského fóra Estonsko má z nových členských států EU také největší konkurenceschopnost. Estonsko předčilo i některé členské státy EU: Španělsko, Itálii, Portugalsko a Řecko.
Hospodářský vývoj Estonska čelil po znovuzískání státní nezávislosti značnému ekonomickému propadu. Potom však v roce 1993 došlo k obratu a oživení pokračovalo až do roku 1998, s průměrným hospodářským růstem okolo čtyř procent HDP. Krize v Rusku a finanční zemětřesení v Asii se projevily se značně silnými vnějšími dopady na estonské hospodářské výsledky v letech 1997 až 1998. V uvedených krizích Estonsko obstálo a někdejší závislost na RF se uvolnila. V současné době většina estonského obchodu probíhá se státy Evropské unie.
Strategickou oblastí je pro Estonsko oblast tranzitu. Zboží a nafta zejména z Ruska prochází přes estonské území a směřuje do tallinnského přístavu, který představuje jeden z nejdůležitějších a nejdynamičtějších podniků v zemi.
Mezi roky 2004 a 2006 by mělo dojít k růstu soukromé spotřeby o šest procent, což by měl být výsledek zvětšujících se skutečných příjmů na základě fiskálních reforem a trvale nízkých úrokových sazeb.
V 90. letech nastal v Estonsku pokles průmyslové výroby. Příčinou bylo omezování a odstávka neefektivních povozů (pozůstatků sovětského průmyslového komplexu). Vznikla centra s vysokou nezaměstnaností a sociálním napětím, jako převážně ruskojazyčná Narva na hranicích s Ruskou federací. Rezignace na průmyslovou výrobu měla politické pozadí, protože byla mj. vedena snahou docílit návratu ruskojazyčného obyvatelstva do Ruska (mnoho Rusů přišlo do Estonska v sovětské době jako experti a dělníci v rámci industrializace). Tento předpoklad se nepotvrdil. Udržely se či vyvinuly i většinově ruskojazyčné firmy jak např. prosperující Baltic Ship Repairers.
Jedním z nejúspěšnějších estonských průmyslových podniků je dlouhodobě firma Elcoteq, zabývající se kompletací mobilních telefonů pro finskou Nokii. Její úspěch naznačuje, jaká výroba má v Estonsku šanci - nenáročná na suroviny, využívající kvalifikované síly, spojená s IT a ekonomicky napojená na Skandinávii.
Stavebnictví představuje v Estonsku rychle se rozvíjející odvětví, což vnímají i výrobci a obchodníci ze sousedních států, a tak např. v oblasti stavebních mechanismů existuje silná skandinávská konkurence. Estonskou firmou, která se zabývá prodejem českých stavebních strojů, je KRK Moigu. Zvláště v Tallinnu je rozvoj estonského stavebnictví jednoznačně patrný. Očividné je snižování nájmů v pronajatých prostorách a rozšiřující se výběr nemovitostí k pronajmutí. Staví se především administrativní budovy a nákupní centra. Obytné budovy krom většinou architektonicky zdařilých vil se staví minimálně. V Estonsku platí přísné stavební předpisy, omezující likvidaci starších domů.
Podíl zemědělství na tvorbě HDP je přibližně tři procenta .V Estonsku je kolem 800 zemědělských podniků a přes 34 tisíc soukromých farem. Průměrná rozloha soukromé farmy je 22 ha. Podmínky farmářů jsou tvrdé - farmáři se potýkají s obvyklými vysokými výrobními náklady a nízkou kupní cenou svých produktů.
Estonské území je přibližně z poloviny pokryto lesy. Těžba a zpracování dřeva představují v zemi perspektivní a sociálně významné odvětví. Dřevo se vyváží, na čemž participuje řada zahraničních firem. V Estonsku existuje také vlastní zpracovatelský průmysl. Zhruba 7,2 procenta estonských lesů je přísně chráněno zákonem - toto množství vysoce překračuje množství v jiných evropských zemích.
Rybolov byl zdevastován během sovětských časů, také kvůli poloze Estonska na hranici SSSR a uzavřenému, střeženému vodnímu prostoru. Nyní již existují prosperující rybolovné podniky, i když řada rybích výrobků na trhu je dovážena z Litvy, Lotyšska a Norska.
Estonsko má kapacity i pro rybolov na širém moři a každoročně se účastní rybolovu lososů a makrel na základě kvót přidělovaných Komisí pro rybářství v severovýchodním Atlantiku.
Estonsko je aktivním členem mezinárodní Komise pro rybářství v Baltském moři, která mu přiděluje kvóty na lov sleďů a šprotů, zejména v oblasti Finského a Rižského zálivu.
Služby jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem estonského hospodářství. Další možnost rozvoje služeb záleží na pokračující obnově Via Baltica - hlavního silničního tahu Pobaltím do Ruska. Na obnovu této silnice Estonsko dostává podporu z prostředků EU.
Perspektivní je odvětví cestovního ruchu. Většina turistů přijíždí z Finska, také kvůli ekonomické výhodnosti plynoucí z podstatně vyšších cen ve Finsku..
Setrvale dynamicky rozvíjejícím se odvětvím jsou informační technologie. Estonsko v nich využilo výhod startu z bodu nula a nechalo se inspirovat Skandinávií. Výsledkem je široká dostupnost informačních technologií včetně mobilního telefonického spojení, internetového bankovnictví a ADSL. ( 47% populace používá internet, 38% má doma počítač a z nich 71% je připojeno k internetu. Všechny estonské školy jsou mají internetové připojení. 62% populace používá internetové bankovnictví a 74% mobilní telefon.)
Estonským specifikem je zvláštní vlastní palivo - olejová břidlice (angl. oil shale). Je používáno v komplexu tepelných elektráren na severovýchodě Estonska, v oblasti kolem Narvy.
Podle Baltského fóra pro životní prostředí patří Estonsko v produkci oxidu uhličitého per capita nejen na první místo v Pobaltí, ale na jedno z předních míst v Evropě. Oxid uhličitý vzniká právě při spalování olejové břidlice v narvských tepelných elektrárnách. U Estonska se jedná (per capita) o 13,2 t. ročně, zatímco průměr v EU je 8,9 t. ročně. Estonsko nemá žádnou jadernou elektrárnu.
Estonský rozvodný systém elektrické energie je stále ještě napojen na Rusku. Tato skutečnost vzbuzuje v Estonsku jisté obavy. Jako východisko se jeví výstavba podmořského kabelu, který spojí Estonsko s Finskem. Existuje již estonsko-finské konsorcium - dalšími partnery jsou Švédové, Norové a Lotyši -, které se přípravou výstavby zabývá.
Slibné odvětví představuje lodní doprava. Spojení s Helsinkami prostřednictvím trajektů funguje vícekrát za den, existuje spojení i s dalšími evropskými přístavy. Lodní dopravu může ovlivnit počasí, protože Finský záliv při výjimečných zimách zamrzá.
Železniční doprava je kromě tranzitu zboží a ropy z RF do přístavů využívána málo.
Zdůrazňována je potřeba obnovit železniční spojení mezi Tallinnem a Rigou a dále Vilniusem prostřednictvím Rail Baltica - analogického projektu k silničnímu tahu Pobaltím k ruským hranicím Via Baltica. Projekt tohoto železničního spojení se však nezačne uskutečňovat dříve než za 4 roky - funkční železniční spojení z Evropy do Tallinnu tedy neexistuje.
Podle MZV Estonska je jedinou přijímanou pomocí účast na projektech EBRD a SB a dále pomoc z programů PHARE, TACIS a SAPARD. EBRD dosud investovala v Estonsku nejvíc ze tří pobaltských států. Angažovala se zejména v půjčkách estonských bankám a při obnově tallinnského letiště, které považuje za klíčové pro tranzit zboží a také pro turistiku.
Zdroj: Estonské ministerstvo financí, MPO
přeložil Milan Mostýn
