Praha, 17. března (Exportér) - Tempa růstu v Lotyšsku patří mezi nejvyšší v celé unii. V období mezi 2001-2003 byl průměrný roční přírůstek hrubého domácího produktu o 7,3 procenta. Odhady přírůstku za rok 2004 ukazují na 8,5 procenta.
Vysoké roční přírůstky mají svůj základ ve stabilní vnitřní poptávce a schopnostech lotyšských podniků expandovat na zahraničních trzích. Růst byl přitom zaznamenán ve všech hlavních sektorech ekonomiky. Vzestup domácí poptávky podpořil rozvoj služeb, zejména obchodu a stavebnictví. Vysoké přírůstky jsou rovněž v dopravě a v sektorů komunikací, zejména pak v loňském roce. Od roku 2001 rostla průmyslová výroba o devět až deset procent ročně, vloni to bylo 6,2 procenta.
Konkurenceschopnost lotyšských výrobců se opírá o růst produktivity, vyvolaný investicemi z předchozích let. Exportní dynamika se odráží v rostoucí konkurenceschopnosti různých průmyslových odvětví na zahraničních trzích a to i přesto, že konjunktura nebyla zrovna příznivá.
Hospodářský růst Lotyšska probíhal ve stabilním makroekonomickém prostředí. V průběhu několika posledních let se inflace pohybovala okolo dvou až tří procent ročně. V roce 2004 inflace výrazněji stoupla o 6,2 procenta. Příčinou byl hlavně kombinovaný efekt několika jednorázových nepříznivých vlivů, vzestupu regulovaných cen, harmonizace sazeb u nepřímých daní, inflační očekávání v důsledku vstupu do EU a globální vzestup cen ropy. Podle předpovědí by se ale inflace v příštích letech měla vracet na svou předchozí úroveň, úměrně klesajícímu vlivu uvedených faktorů na vývoj hospodářství.
Schodek státního rozpočtu je trvale nižší než stanovuje Maastrichtská dohoda. V roce 2004 činil deficit 1,8 procenta HDP. Na letošní rok schválil parlament rozpočtový schodek ve výši 1,7 procenta HDP. Schodek běžného účtu platební bilance je sice relativně vysoký, není však v žádném případě kritický, protože je kryt přímými zahraničními investicemi a dlouhodobými půjčkami.
Míra nezaměstnanosti pozvolna klesá. Počet lidí hledajících práci se snížil z 20,5 procenta v roce 1996 na 10,7 procenta v roce 2003. Vloni pokles pokračoval a k 30. září činil 10,2 procenta.
Reformy provedené v poslední dekádě posílily soukromý sektor a vytvořily příznivé makroekonomické podmínky. Podnikatelské prostředí se rovněž zlepšuje. Rychlý vzestup investic příznivě ovlivňuje modernizaci výroby a přechod k novým a výkonnějším technologiím.
Na hospodářský rozvoj mělo zřetelně pozitivní vliv začlenění země do Evropské unie. To vše vede k přesvědčení, že stávající tempo růstu bude pokračovat i v příštích letech. Pokud nedojde k vnějším otřesům, lze očekávat růst HDP průměrně o šest až osm procent ročně. Odhady lotyšského ministerstva ekonomiky počítají pro rok 2005 s růstem HDP o přibližně 7,5 procenta.
Ekonomická politika Lotyšska
Přijetí Lotyšska do unie a NATO v roce 2004 znamená v dlouhodobém pohledu pro zemi nové možnosti plynoucí ze začlenění do širších mezinárodních uskupení, zejména v oblasti ekonomického rozvoje, využití jednotného a stabilního trhu, volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly.
Cílem ekonomické politiky vlády v příštích 20 až 30 letech je dosažení takové životní úrovně obyvatelstva, která by zemi zařadila mezi standard akceptovatelný v Evropské unie. Prostředkem k dosažení těchto cílů má být zajištění stabilního, vyrovnaného a udržitelného rozvoje při současném přechodu ke vzdělanostní ekonomice.
Cílem Lotyšska je stát se v nejbližší době plnoprávným členem Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). Vláda a centrální banka stanovily začátek roku 2007 jako cílové datum, ke kterému by měly být splněny všechny podmínky stanovené dohodou v Maastrichtu pro přijetí eura. Za první krok na této cestě lze považovat rozhodnutí svázat kurz své měnové jednotky (lats) s kurzem eura, které vstoupilo v platnost k 1. lednu 2005.
Soukromá iniciativa a kapitál jsou nyní hlavními silami hospodářského růstu. Privatizace státního vlastnictví byla v podstatě ukončena. V uplynulých letech se znatelně zlepšilo podnikatelské klima v zemi zavedením legislativy EU a přijetím vládního Plánu pro zlepšení podnikatelského prostředí.
Lotyšsko nadále pokračuje v postupné liberalizaci dosud monopolizovaných sektorů telekomunikací, distribuce elektřiny a plynu, pošty a železnic ve snaze zavést a zvýšit konkurenci i v těchto sektorech. Nový obchodní zákoník, který potvrzuje provedení zásadní změny v podnikatelském klimatu v zemi, platí od roku 2002. V současné době platná sazba daně z příjmu právnických osob ( 15 procent ) řadí Lotyšsko mezi země s nejnižším zdaněním společností v EU. Platná legislativa dále nabízí významné daňové úlevy pro investiční projekty a pro společnosti operující ve zvláštních ekonomických zónách země.
Vláda pokračuje ve zlepšování infrastruktury země se specielním zaměřením na rozvoj energetiky, výstavbu elektronického komunikačního a informačního systému, zlepšování dopravní infrastruktury a vytvoření efektivní dopravní sítě. Možnost využít fondů EU pro tyto projekty dává šance právě oblasti infrastruktur. Snahou vlády zůstává plné a efektivní využití prostředků alokovaných z fondů Unie.
V posledních letech roste i domácí poptávka, zejména ve stavebnictví. Podíl chemické výroby na produkci průmyslu není zatím vysoký (přibližně pět procent ), ale roční tempa přírůstků jsou díky exportům (především do Ruska a SNS států) velmi vysoká. V poslední době silně expanduje i elektrotechnika, elektronika, IT a telekomunikace, farmaceutika a biotechnologie, i když opravdový boom mají tyto sektory ještě před sebou. Za zmínku stojí i transitní služby a logistika, pro které má země příznivé geografické podmínky a již existující infrastrukturu.
Koncem září 2004 dosáhly přímé zahraniční investice objemu okolo 30 procent HDP.
Přibližně 70 procent výroby jde na export, především do zemí EU. V posledních letech stále rostou vývozy do Ruska, Litvy a Estonska. Strojírenství a kovovýroba (okolo čtvrtiny přidané hodnoty) rovněž vyváží kolem 70 procent produkce.
Zahraniční obchod má poměrně značnou pasivní bilanci (v roce 2003 to bylo 18 procent HDP). Tato skutečnost má rozhodující vliv i na schodek běžného účtu platební bilance země. Uvedený stav trvá i přes příznivý vývoj vývozů. V jejich struktuře dominovaly v roce 2003 tyto hlavní položky: dřevo a výrobky ze dřeva (35,2%), stavební a dopravní zařízení, stroje a výrobky z kovů (21,7%), výrobky lehkého průmyslu (13,7%), chemikálie a plasty (7,7%), zemědělské produkty a potraviny (9%) a ostatní (12.7%). V roce 2004 vzrostly sice vývozy předběžně o 14,5 procenta (při nezměněné struktuře), ale dovozy o 24,8 procenta proti předchozímu období.
Spolupráce s ČR
V poslední době se začínají do vzájemných ekonomických vztahů mezi ČR a Lotyšskem prosazovat i další formy spolupráce. Příkladem může být například projekt trojstranné spolupráce mezi partnery z Lotyšska, Ruska a České republiky na společném vývoji, výrobě a prodeji malého nákladního vozu, který by měl být montován v Lotyšsku.
Dalším je zájem společnosti Hennich Insdustrietechnik ČR dodávat širokou škálu nakládacích zařízení (splňujících ekologické normy EU) a vhodných zejména pro lotyšské přístavy, s perspektivní možností přenést část výroby z ČR do Lotyšska.
Konečně i záměr firmy Morfico dodávat do Lotyšska (a výhledově zde i montovat) prefabrikované domky s možností dodávek do sousedních zemí tuto novou tendenci potvrzuje. Tato situace je výsledkem aktivní práce českých firem na lotyšském trhu, na níž se podílí i agentura CzechTrade, která má v Rize svou kancelář.
Autor je Obchodní rada lotyšského velvyslanectví v Praze
Vysoké roční přírůstky mají svůj základ ve stabilní vnitřní poptávce a schopnostech lotyšských podniků expandovat na zahraničních trzích. Růst byl přitom zaznamenán ve všech hlavních sektorech ekonomiky. Vzestup domácí poptávky podpořil rozvoj služeb, zejména obchodu a stavebnictví. Vysoké přírůstky jsou rovněž v dopravě a v sektorů komunikací, zejména pak v loňském roce. Od roku 2001 rostla průmyslová výroba o devět až deset procent ročně, vloni to bylo 6,2 procenta.
Konkurenceschopnost lotyšských výrobců se opírá o růst produktivity, vyvolaný investicemi z předchozích let. Exportní dynamika se odráží v rostoucí konkurenceschopnosti různých průmyslových odvětví na zahraničních trzích a to i přesto, že konjunktura nebyla zrovna příznivá.
Hospodářský růst Lotyšska probíhal ve stabilním makroekonomickém prostředí. V průběhu několika posledních let se inflace pohybovala okolo dvou až tří procent ročně. V roce 2004 inflace výrazněji stoupla o 6,2 procenta. Příčinou byl hlavně kombinovaný efekt několika jednorázových nepříznivých vlivů, vzestupu regulovaných cen, harmonizace sazeb u nepřímých daní, inflační očekávání v důsledku vstupu do EU a globální vzestup cen ropy. Podle předpovědí by se ale inflace v příštích letech měla vracet na svou předchozí úroveň, úměrně klesajícímu vlivu uvedených faktorů na vývoj hospodářství.
Schodek státního rozpočtu je trvale nižší než stanovuje Maastrichtská dohoda. V roce 2004 činil deficit 1,8 procenta HDP. Na letošní rok schválil parlament rozpočtový schodek ve výši 1,7 procenta HDP. Schodek běžného účtu platební bilance je sice relativně vysoký, není však v žádném případě kritický, protože je kryt přímými zahraničními investicemi a dlouhodobými půjčkami.
Míra nezaměstnanosti pozvolna klesá. Počet lidí hledajících práci se snížil z 20,5 procenta v roce 1996 na 10,7 procenta v roce 2003. Vloni pokles pokračoval a k 30. září činil 10,2 procenta.
Reformy provedené v poslední dekádě posílily soukromý sektor a vytvořily příznivé makroekonomické podmínky. Podnikatelské prostředí se rovněž zlepšuje. Rychlý vzestup investic příznivě ovlivňuje modernizaci výroby a přechod k novým a výkonnějším technologiím.
Na hospodářský rozvoj mělo zřetelně pozitivní vliv začlenění země do Evropské unie. To vše vede k přesvědčení, že stávající tempo růstu bude pokračovat i v příštích letech. Pokud nedojde k vnějším otřesům, lze očekávat růst HDP průměrně o šest až osm procent ročně. Odhady lotyšského ministerstva ekonomiky počítají pro rok 2005 s růstem HDP o přibližně 7,5 procenta.
Ekonomická politika Lotyšska
Přijetí Lotyšska do unie a NATO v roce 2004 znamená v dlouhodobém pohledu pro zemi nové možnosti plynoucí ze začlenění do širších mezinárodních uskupení, zejména v oblasti ekonomického rozvoje, využití jednotného a stabilního trhu, volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly.
Cílem ekonomické politiky vlády v příštích 20 až 30 letech je dosažení takové životní úrovně obyvatelstva, která by zemi zařadila mezi standard akceptovatelný v Evropské unie. Prostředkem k dosažení těchto cílů má být zajištění stabilního, vyrovnaného a udržitelného rozvoje při současném přechodu ke vzdělanostní ekonomice.
Cílem Lotyšska je stát se v nejbližší době plnoprávným členem Evropské hospodářské a měnové unie (EMU). Vláda a centrální banka stanovily začátek roku 2007 jako cílové datum, ke kterému by měly být splněny všechny podmínky stanovené dohodou v Maastrichtu pro přijetí eura. Za první krok na této cestě lze považovat rozhodnutí svázat kurz své měnové jednotky (lats) s kurzem eura, které vstoupilo v platnost k 1. lednu 2005.
Soukromá iniciativa a kapitál jsou nyní hlavními silami hospodářského růstu. Privatizace státního vlastnictví byla v podstatě ukončena. V uplynulých letech se znatelně zlepšilo podnikatelské klima v zemi zavedením legislativy EU a přijetím vládního Plánu pro zlepšení podnikatelského prostředí.
Lotyšsko nadále pokračuje v postupné liberalizaci dosud monopolizovaných sektorů telekomunikací, distribuce elektřiny a plynu, pošty a železnic ve snaze zavést a zvýšit konkurenci i v těchto sektorech. Nový obchodní zákoník, který potvrzuje provedení zásadní změny v podnikatelském klimatu v zemi, platí od roku 2002. V současné době platná sazba daně z příjmu právnických osob ( 15 procent ) řadí Lotyšsko mezi země s nejnižším zdaněním společností v EU. Platná legislativa dále nabízí významné daňové úlevy pro investiční projekty a pro společnosti operující ve zvláštních ekonomických zónách země.
Vláda pokračuje ve zlepšování infrastruktury země se specielním zaměřením na rozvoj energetiky, výstavbu elektronického komunikačního a informačního systému, zlepšování dopravní infrastruktury a vytvoření efektivní dopravní sítě. Možnost využít fondů EU pro tyto projekty dává šance právě oblasti infrastruktur. Snahou vlády zůstává plné a efektivní využití prostředků alokovaných z fondů Unie.
V posledních letech roste i domácí poptávka, zejména ve stavebnictví. Podíl chemické výroby na produkci průmyslu není zatím vysoký (přibližně pět procent ), ale roční tempa přírůstků jsou díky exportům (především do Ruska a SNS států) velmi vysoká. V poslední době silně expanduje i elektrotechnika, elektronika, IT a telekomunikace, farmaceutika a biotechnologie, i když opravdový boom mají tyto sektory ještě před sebou. Za zmínku stojí i transitní služby a logistika, pro které má země příznivé geografické podmínky a již existující infrastrukturu.
Koncem září 2004 dosáhly přímé zahraniční investice objemu okolo 30 procent HDP.
Přibližně 70 procent výroby jde na export, především do zemí EU. V posledních letech stále rostou vývozy do Ruska, Litvy a Estonska. Strojírenství a kovovýroba (okolo čtvrtiny přidané hodnoty) rovněž vyváží kolem 70 procent produkce.
Zahraniční obchod má poměrně značnou pasivní bilanci (v roce 2003 to bylo 18 procent HDP). Tato skutečnost má rozhodující vliv i na schodek běžného účtu platební bilance země. Uvedený stav trvá i přes příznivý vývoj vývozů. V jejich struktuře dominovaly v roce 2003 tyto hlavní položky: dřevo a výrobky ze dřeva (35,2%), stavební a dopravní zařízení, stroje a výrobky z kovů (21,7%), výrobky lehkého průmyslu (13,7%), chemikálie a plasty (7,7%), zemědělské produkty a potraviny (9%) a ostatní (12.7%). V roce 2004 vzrostly sice vývozy předběžně o 14,5 procenta (při nezměněné struktuře), ale dovozy o 24,8 procenta proti předchozímu období.
Spolupráce s ČR
V poslední době se začínají do vzájemných ekonomických vztahů mezi ČR a Lotyšskem prosazovat i další formy spolupráce. Příkladem může být například projekt trojstranné spolupráce mezi partnery z Lotyšska, Ruska a České republiky na společném vývoji, výrobě a prodeji malého nákladního vozu, který by měl být montován v Lotyšsku.
Dalším je zájem společnosti Hennich Insdustrietechnik ČR dodávat širokou škálu nakládacích zařízení (splňujících ekologické normy EU) a vhodných zejména pro lotyšské přístavy, s perspektivní možností přenést část výroby z ČR do Lotyšska.
Konečně i záměr firmy Morfico dodávat do Lotyšska (a výhledově zde i montovat) prefabrikované domky s možností dodávek do sousedních zemí tuto novou tendenci potvrzuje. Tato situace je výsledkem aktivní práce českých firem na lotyšském trhu, na níž se podílí i agentura CzechTrade, která má v Rize svou kancelář.
Autor je Obchodní rada lotyšského velvyslanectví v Praze
