Jeho bilance je v posledních letech vyrovnaná, ale podle zástupců agentury CzechTrade i hlasů ze švédské strany má jeho objem šanci být výrazně vyšší. Nejen o obchodu, ale i o image České republiky ve Švédsku a Skandinávii a o perspektivách exportu do Švédska jsme hovořili s generální ředitelkou agentury CzechTrade Jitkou Hanzlíčkovou.


HN: Váš zástupce ve Švédsku působí již přes rok. Jaké jsou zkušenosti CzechTrade s vnímáním České republiky na švédském, nebo možná obecněji, skandinávském trhu?
Ve Švédsku dnes stále ještě málokdo zná Českou republiku, řada firem spíše ještě Československo. Některé menší podniky teprve nyní registrují, že ČR je členem Evropské unie. Ale i mnohé velké společnosti se teprve probouzejí a začínají sondovat možnosti pro outsourcing, případně pro přenesení výroby. Velkými firmami myslím například Volvo, Metso Minerals či NCC.

HN: Zájem o outsourcing ve spojení s Českem přichází v poslední době z mnoha zemí. Jak vážný je u Švédska?
Dnes sice už neplatí, že Švédsko je zemí s nejdražšími náklady na pracovní sílu, ale stále figuruje v první pětce. Tyto náklady se v České republice pohybují mezi dvaceti až třiceti procenty. Švédové proto využívají outsourcing stále aktivněji, první na řadě jsou však pobaltské země a Polsko. Česko následuje až po těchto státech. Švédové jakoby do centra střední Evropy ještě nedohlédli. Zejména u Dánska a Švédska si obrázek o naší zemi tamní obyvatelé dělají často zprostředkovaně. Pokud však někdo ČR navštívil, zpravidla naši zemi hodnotí vysoko a považuje ji za vyspělou a moderní.
Vidíme proto potřebu silně prezentovat Česko a jednotlivé progresivní obory naší ekonomiky. Švédská firma nemá totiž ve valné většině případů potřebu zajímat se o české dodavatele a výrobky, ani jí to nepřijde na mysl.
Je také potřeba oslovit silnou nabídkou. Snažíme se o to například pomocí námi sestavovaných a podporovaných vývozních aliancí, pro jejichž členy je Skandinávie také jedním z cílových trhů.

HN: Můžete přiblížit, o které aliance se jedná?
První z nich je Czech ICT Alliance, tedy aliance z oblasti IT a telekomunikací. Jedná se o dvacet pět firem, které pokrývají řadu sektorů a disponují nejmodernějšími technologiemi a profesionálním lidským zázemím. Řada z nich patří k absolutní špičce v oboru. Druhou je Czech Biomass Team, tedy skupina firem sestavená ze zpracovatelů biomasy pro produkční a energetické využití, výrobců všech druhů paliv z biomasy a zastřešujících poradenských, projekčních a inženýrských společností.

HN: Na severu se dokázaly uplatnit strojírenské výrobky, produkty z oblasti IT a biomasa. Co běžné spotřební zboží? Mají o ně Švédové a švédské firmy zájem?
Mají, ale požadují nižší cenu. Prozatím vnímají české hotové výrobky spíše jako méně kvalitní. To neplatí o strojírenství, zde jsme vnímáni jako špička. Opět jsme ale u prezentace země, v řadě odvětví švédské firmy nenapadne, že by v Česku mohl být výrobce na top úrovni.
V segmentu spotřebního zboží je však třeba zmínit účinný přístup Švédů k ochraně domácího trhu. Tím je nenásilná propagační kampaň podporující zájem o domácí zboží. Spotřebitel získává dojem, že domácí zboží je nejkvalitnější, splňuje všechny parametry bezpečnosti z hlediska lidského zdraví a je šetrné k životnímu prostředí.
Běžný švédský spotřebitel má v sobě zakořeněno, že co je švédské, je nejlepší, i když je to dražší. Proto trvá mnohem delší dobu Švédy přesvědčit o kvalitě produkce, než je tomu běžně v ČR. Pokud jde o změny dodavatelů a hledání nejefektivnějšího obchodního spojení, je švédskou vlastností spíše konzervativnost než flexibilita.

HN: Podívejme se blíže na obchod. Jak se vyvíjí vzájemná bilance a co můžeme očekávat do budoucna?
Bilance česko-švédského zahraničního obchodu je v posledních letech vyrovnaná - co do objemu vývozu a dovozu, nikoli co do struktury. Ve vývozu z Česka do Švédska převažuje skupina strojů a dopravních zařízení, jasně dominantní je vývoz Škody Auto. V loňském roce objem českého exportu do Švédska dosáhl 15,6 miliardy českých korun, letos za devět měsíců to je 13,6 miliardy. Letošní vývoz by tedy mohl být o 1,5 až 2 miliardy vyšší než loňský.
Zaznamenáváme i první úspěchy českých firem, které zprostředkovala stockholmská kancelář CzechTrade. Příkladem jsou ocelové kontejnery společnosti Kovobel, spolupráce na výrobě chladicích boxů českou firmou Lindr či ručně foukané ozdoby od společností Contia a Senza Max.
Z pohledu českého exportu je třeba prosadit především větší projekty v oborech, které naše zastoupení definuje jako prioritní. Jde o celé spektrum strojírenských subdodávek, automobilový průmysl, vytápění, sektor stavebnictví, vybavení zdravotnických zařízení a materiál pro ně, sportovní vybavení a také potravinářství a vstup českých firem do řetězců. Od prosazení se v těchto oborech očekáváme především rychlejší růst exportu a příležitost k dlouhodobě aktivní vzájemné bilanci.

Obchod Česka se Švédskem