Úspěšně proniknout na švédský trh předpokládá vzít v úvahu celou řadu aspektů. O tom, zda firma dostane a využije příležitost, rozhoduje nejen kvalita výrobku či služby, optimální cena a obchodní schopnosti, nýbrž i znalost švédské mentality, obchodních zvyklostí a makroekonomický vývoj. Pokud hovoříme o něm, je v současné době příznivý.
Růst hrubého domácího produktu letos přesáhne tři procenta, roste produktivita práce, objem exportu stoupne přibližně o šest až sedm procent. Podle starší statistiky bylo do Švédska dovezeno bezmála dva tisíce položek. Domnívám se, že tento počet je dnes mnohem vyšší. Svědčí to o tom, že vývoz do této severské země, s níž jsme měli vloni aktivní bilanci, je diverzifikovaný a zájem o české výrobky je poměrně široký.

V poslední době často dostávám otázku, jak se změnily obchodní vztahy po vstupu Česka do Evropské unie. Rád bych připomněl, že přijetí ČR bylo završením dlouhodobého procesu, který postupně odbourával překážky obchodu a firmám se tak zvětšoval prostor. Zjednodušeně řečeno, možnosti českých firem byly stejné před třemi lety, jako jsou dnes. Důkazem je rapidní nárůst exportu do zemí unie ještě před rozšířením. Můžeme věřit švédským státním orgánům a podnikatelské veřejnosti, že Česko má v EU místo a že o české výrobky, služby a vzájemnou spolupráci je zájem. Jsem si jist, že Česko bude v hledáčku švédských firem, a to zejména po podpisu smlouvy o pronájmu nadzvukových letounů Jas 39 Gripen.
Rozšíření unie předcházela debata o uvolnění švédského pracovního trhu či jeho regulaci. Nakonec parlament vládní návrh na zavedení přechodného období neschválil. Po zhruba pěti měsících existence větší unie se obavy ze zneužívání sociálního státu nepotvrdily. Je také příliš krátká doba na jednoznačný závěr, zda rozšíření nastartovalo vyšší zájem o švédský trh. Zakládání společných subjektů nebo přesunutí aktivit do Švédska je otázkou ceny práce. Na ni má podstatný vliv daňové břemeno.

Daně jsou ve Švédsku vysoké, i když se vláda pokouší - v závislosti na výdajích - nenásilně reformovat daňový systém. Švédské vlády byly za posledních sedmdesát let s malými přestávkami sociálnědemokratické a mají ve stranickém "erbu" napsáno: blahobyt pro všechny - solidarita - sociální smír. Důsledkem je značná míra přerozdělování státních prostředků a napínání daňového poplatníka na extenzívní fiskální skřipec. V zemi s poměrně vysokou porodností, vzděláním zdarma a populací dožívající se vysokého věku je pamatováno především na neproduktivní část obyvatelstva. Rovněž motivace pracovní síly není velká.

Český potenciál je mnohem významnější, než aby se obával polské či pobaltské konkurence na třetích trzích. Konkurenční výhody, které byly na naší straně, se ale postupně vytrácejí. I když platy v ČR nedosahují úrovně vyspělejších zemí EU, ceny produkce a služeb se zahraničním vyrovnávají. Klíčem k úspěchu je proto kvalita, unikátní či speciální výroba a také čestné obchodnické jednání. Při něm musíme vzít v úvahu, že švédský spotřebitel do značné míry určuje sortimentní skladbu a například potravinářský sektor je založen na "nehmatatelných", leč do značné míry spotřebu určujících faktorech, jako jsou tradice, působení reklamy a podpora všeho, co je švédské.
Mentalita Švédů jim diktuje nereagovat spontánně, v rozhodování jsou uvážliví, kolektivismus převažuje nad individualismem. Ve firemní sféře je podmínkou, aby byl kupující přesvědčen, že jinde nekoupí technicky vyspělejší výrobek za konkurenceschopnou cenu. Zdá se, že je to univerzální pravda, platná všude ve světě, ale Švédové si berou delší čas na rozhodování. V Česku je situace opačná: rozhodování je rychlé, často opřeno o sliby.
Na závěr je třeba zmínit zdánlivě nízkou, přesto nepřehlédnutelnou překážku: tradice. Švédské firmy se drží osvědčených partnerů, a proto změna či rozšíření seznamu dodavatelů je otázkou dlouhé doby. České firmy pracují v jiných časových intencích - a to je škoda. Ve Švédsku snad platí doslova: Trpělivost růže přináší.

Autor je obchodní rada velvyslanectví ČR ve Stockholmu