Co o Česku ví švédská veřejnost? Moc toho není. Nejběžnějšími příspěvky ve sdělovacích prostředcích bývají cestopisné reportáže především o Praze. A také o tom, jak se lze levně v tamních restauracích ve srovnání se Švédskem najíst a napít. Občasné skandály, jako například spor o Matiční ulici v Ústí nad Labem, Českou republiku hlavně ve zpravodajských relacích zviditelňují o něco více, ale nejednou se tak děje v souvislostech vytržených z kontextu a postrádajících hlubší rozbor či vysvětlení. U švédských mužů pak seznam sledovaných témat doplňuje hokej.
Skupina Švédů, kteří se o Čechy zajímají víc než jen povrchně, se rozvojem obchodu i cestování přece jen zvětšuje. Peter Larsson, majitel cestovní kanceláře Laterna Magica v Lundu, k ní patří již dlouho. Sledoval a studoval dění v bývalém Československu a s podnikáním v oblasti turistického ruchu začal hned po pádu železné opony.
"Je zajímavé, jak rychle u Čechů pracujících ve službách vymizel někdejší přístup typu' klídek, klídek nebo nějak to dopadne. Rozjezd byl sice z mého pohledu pomalejší, ale v posledních čtyřech pěti letech nastala změna. Zatímco počátkem 90. let nebylo výjimečné, že naši klienti byli odmítnuti v hotelech, za něž jsme dokonce už zaplatili, dnes je stížností na úroveň služeb málo a v některých ohledech je česká situace dokonce lepší než ve Švédsku," říká Peter Larsson. A dodává: "Negativa stále existují. Škoda, že musíme turisty varovat před kapsáři a taxikáři. Vzhledem k tomu, že naši zákazníci již o Česku ledacos vědí - nezaměřujeme se na ty, kdo cestují jen za pivem, nákupy a vepřovou se zelím - dávají si pozor a obvykle nejsou překvapeni."
K problematickým oblastem, v nichž Česká republika ještě výrazně zaostává za Švédskem, řadí Peter Larsson přetrvávající omezenou znalost cizích jazyků. Sympatická je mu na druhé straně viditelná snaha o zlepšení. "S bezkonkurenčně nejhoršími problémy se v Čechách osobně setkávám v silničním provozu," konstatuje Peter Larsson. "Autem tam raději už nejezdím, situace v ČR a u nás není srovnatelná. Běžný Švéd dbá o sebe i o jiné na silnicích mnohem víc než řadový Čech a podle toho se za volantem chová."
Silnice, nejen z řidičské perspektivy, sleduje i Rainer Jonsson. Jako generální ředitel Škoda Auto Sverige AB se stará o to, jak co nejvíc v Česku vyrobených škodovek dostat na silnice této největší skandinávské země. "Škoda Auto udělala za poslední desetiletí velký pokrok a mnoho našich zákazníků je mile překvapeno nejen octaviemi, fabiemi a superby, ale Českem jako takovým," tvrdí Rainer Jonsson. "Já osobně spolupracuji s českými firmami čtyři roky a za tu dobu jsem již zaznamenal řadu pozitivních změn, ale i některá negativa," dodává.
Další zlepšení podle Jonssona vyžaduje například oblast služeb a zlepšit mezi Čechy by se mělo i vědomí jejich zodpovědnosti za vlastní práci. "Přístup k problémům je provázen omezenou osobní iniciativou - lidé rádi alibisticky čekají na pokyny shora a vlastním dílem přispívají jen málo, i když zodpovědnost za konkrétní věc mají přímo v popisu práce. Hierarchie v českých podnicích, s nimiž jsem se setkal, je hluboce zakořeněná a jasná. Ve Švédsku se tak pracovalo kdysi, naposledy tak v 50. nebo 60. letech minulého století. Zároveň ale chápu, že podniková kultura konkrétně u Škody Auto je v rozhodující míře ovlivněna jejími německými vlastníky a nikoli přístupem podobným švédskému."
Ve stejném duchu Jonssona zaráží přílišné formality v mezilidských vztazích a důraz na tituly a oslovení namísto na podstatu problémů. "Ve Švédsku si všichni tykají, což neznamená, že autorita neexistuje. Projevuje se jinak a řekl bych, že přirozeněji než tehdy, kdy si zúčastnění vyjadřují úctu hlavně tím, že si říkají pane řediteli nebo pane inženýre."
Vstup Česka do Evropské unie v květnu příštího roku snad vzájemnou informovanost zlepší. Obě země začnou více než dosud sdílet nejen problémy zahraničně-politické, ale i otázky politiky domácí. Zvýšení zájmu o druhého nevyřeší členství ve stejné organizaci. Jak potvrzuje Rainer Jonsson, Švédové si rádi kupují octavie kvůli kombinaci dobré kvality a ceny, ale nikoli superby kvůli prestiži.
Zlepšení image Česka ve Švédsku bude ještě nějakou dobu trvat. Navzdory veškeré obtížnosti si to však dnes dokážeme představit lépe, než tomu bylo před deseti lety.
Skupina Švédů, kteří se o Čechy zajímají víc než jen povrchně, se rozvojem obchodu i cestování přece jen zvětšuje. Peter Larsson, majitel cestovní kanceláře Laterna Magica v Lundu, k ní patří již dlouho. Sledoval a studoval dění v bývalém Československu a s podnikáním v oblasti turistického ruchu začal hned po pádu železné opony.
"Je zajímavé, jak rychle u Čechů pracujících ve službách vymizel někdejší přístup typu' klídek, klídek nebo nějak to dopadne. Rozjezd byl sice z mého pohledu pomalejší, ale v posledních čtyřech pěti letech nastala změna. Zatímco počátkem 90. let nebylo výjimečné, že naši klienti byli odmítnuti v hotelech, za něž jsme dokonce už zaplatili, dnes je stížností na úroveň služeb málo a v některých ohledech je česká situace dokonce lepší než ve Švédsku," říká Peter Larsson. A dodává: "Negativa stále existují. Škoda, že musíme turisty varovat před kapsáři a taxikáři. Vzhledem k tomu, že naši zákazníci již o Česku ledacos vědí - nezaměřujeme se na ty, kdo cestují jen za pivem, nákupy a vepřovou se zelím - dávají si pozor a obvykle nejsou překvapeni."
K problematickým oblastem, v nichž Česká republika ještě výrazně zaostává za Švédskem, řadí Peter Larsson přetrvávající omezenou znalost cizích jazyků. Sympatická je mu na druhé straně viditelná snaha o zlepšení. "S bezkonkurenčně nejhoršími problémy se v Čechách osobně setkávám v silničním provozu," konstatuje Peter Larsson. "Autem tam raději už nejezdím, situace v ČR a u nás není srovnatelná. Běžný Švéd dbá o sebe i o jiné na silnicích mnohem víc než řadový Čech a podle toho se za volantem chová."
Silnice, nejen z řidičské perspektivy, sleduje i Rainer Jonsson. Jako generální ředitel Škoda Auto Sverige AB se stará o to, jak co nejvíc v Česku vyrobených škodovek dostat na silnice této největší skandinávské země. "Škoda Auto udělala za poslední desetiletí velký pokrok a mnoho našich zákazníků je mile překvapeno nejen octaviemi, fabiemi a superby, ale Českem jako takovým," tvrdí Rainer Jonsson. "Já osobně spolupracuji s českými firmami čtyři roky a za tu dobu jsem již zaznamenal řadu pozitivních změn, ale i některá negativa," dodává.
Další zlepšení podle Jonssona vyžaduje například oblast služeb a zlepšit mezi Čechy by se mělo i vědomí jejich zodpovědnosti za vlastní práci. "Přístup k problémům je provázen omezenou osobní iniciativou - lidé rádi alibisticky čekají na pokyny shora a vlastním dílem přispívají jen málo, i když zodpovědnost za konkrétní věc mají přímo v popisu práce. Hierarchie v českých podnicích, s nimiž jsem se setkal, je hluboce zakořeněná a jasná. Ve Švédsku se tak pracovalo kdysi, naposledy tak v 50. nebo 60. letech minulého století. Zároveň ale chápu, že podniková kultura konkrétně u Škody Auto je v rozhodující míře ovlivněna jejími německými vlastníky a nikoli přístupem podobným švédskému."
Ve stejném duchu Jonssona zaráží přílišné formality v mezilidských vztazích a důraz na tituly a oslovení namísto na podstatu problémů. "Ve Švédsku si všichni tykají, což neznamená, že autorita neexistuje. Projevuje se jinak a řekl bych, že přirozeněji než tehdy, kdy si zúčastnění vyjadřují úctu hlavně tím, že si říkají pane řediteli nebo pane inženýre."
Vstup Česka do Evropské unie v květnu příštího roku snad vzájemnou informovanost zlepší. Obě země začnou více než dosud sdílet nejen problémy zahraničně-politické, ale i otázky politiky domácí. Zvýšení zájmu o druhého nevyřeší členství ve stejné organizaci. Jak potvrzuje Rainer Jonsson, Švédové si rádi kupují octavie kvůli kombinaci dobré kvality a ceny, ale nikoli superby kvůli prestiži.
Zlepšení image Česka ve Švédsku bude ještě nějakou dobu trvat. Navzdory veškeré obtížnosti si to však dnes dokážeme představit lépe, než tomu bylo před deseti lety.
