Švédská ekonomika. Pro Seveřany důvod k optimismu. Pohled na ni brýlemi čísel a studií mluví totiž jasně: hospodářství s devíti milióny obyvatel se v poslední dekádě rozvíjelo rychleji než země eurozóny. Příští rok bude ve znamení překonání určitých potíží přelomu tisíciletí a nabrání nového dechu.
Země, kde v posledních sedmdesáti letech skoro nepřetržitě vládnou sociální demokraté, tak světu nadále předvádí pověstný švédský model, jehož podstatou je smíšené hospodářství a velice hustá a pevná sociální síť financovaná z kapes daňových poplatníků.
Domácí kritici sociální demokracii vytýkají, že blahobytná země, kde se na centrální úrovni sjednává i růst mezd, pod jejich vedením ztratila svou dynamiku. Vycházejí ze statistiky, že zatímco v roce 1970 byla švédská ekonomika čtvrtou nejsilnější na světě (měřeno hrubým domácím produktem na hlavu) a v roce 1980 skončila na 8. místě, na konci minulého století se ocitla až na 17. příčce. Podle skeptiků ztrácí ekonomickou sílu a dochází k prohlubování rozporu mezi velkými koncerny jako je Volvo, Saab, Ericsson a další a na druhé straně slabšími výsledky řady švédských firem, končícími až v propadlišti bankrotů.
"V našem hospodářství mají příliš velkou váhu tradiční firmy, zatímco firmy mladé a rychle rostoucí jsou v ní ve srovnání s jinými zeměmi zastoupeny nedostatečně," říká Peter Hogfeldt, profesor Vysoké školy ekonomické ve Stockholmu. Podle něho 31 z padesáti největších společností na stockholmské burze cenných papírů bylo založeno před rokem 1914, jenom osm po druhé světové válce a žádná po roce 1970.
Švédsko podle zmíněného ekonoma trpí zatvrdlou hospodářskou strukturou, v níž jsou pevně ukotveni tradiční vlastníci. "Ukazuje se, že politika sociální demokracie přivedla zemi ke stagnaci a brzdí společenskou dynamiku, neboť nedokázala podnítit podnikatelského ducha," říká Hogfeldt.
Odlišný názor na perspektivy hospodářství mají experti několika mezinárodních institucí. Podle posledních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letech 1992 až 2002 rozvíjela švédská ekonomika průměrným ročním tempem 2,6 procenta. Tedy výrazně rychleji, než tomu je v Evropské unii s 1,9 procenta. "A v průběhu příštích pěti let dosáhne ekonomický růst v průměru 2,25 procenta," uvádí analytici OECD. Konjunkturální institut (www.konj.se) ve své v prognóze dodává: "Růst HDP ve výhledu do roku 2008 nepřekročí tři procenta ročně." I tak je to o 0,5 procenta více, než se čeká v zemích eurozóny.
Výhledově získává tedy švédská ekonomika opět půdu pod nohama, kterou ztrácela v posledních letech pod tlakem ochablé světové ekonomiky. Zejména se utlumila poptávka v sektoru informačních technologií, stagnoval trh automobily v USA. Ovšem švédské firmy se včas dokázaly přeorientovat na nové perspektivní trhy, jako jsou Čína, Indie či Mexiko.
Švédsku se jako jedné z mála zemí v Evropě podařilo snížit nezaměstnanost. Její průměrná míra poklesla z osmi procent v letech 1996 až 1997 na současných méně než pět procent. A takový stav by měl zůstat i v příštím období. "Nezaměstnanost se do roku 2008 bude držet na 4,5 procenta, na rozdíl od eurozóny s 8,5 procenta," uvádí k výhledům zpráva OECD.
Mimo pracovní trh a statistiku zůstává však značný počet práceschopného obyvatelstva. Proto OECD doporučuje přísnější pravidla při výdajích na nemocenskou a starobní důchody. Reforma pojištění by měla zkvalitnit pracovní trh a omezit tlak na zvyšování mezd.
Spotřebitelé ve Švédsku mohou být s vývojem ekonomiky spokojeni ještě z dalšího důvodu. Kvůli klesajícím cenám. Po 14. září patrnou většinou 56 procent odmítli zavést společnou měnu euro a švédská koruna vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2000. Kurs koruny vůči americkému dolaru stoupl o více než šest procent a vůči euru zhruba o dvě procenta, dovozy se tak zlevňují.
Voliči ovšem polili studenou sprchou domácí exportéry, z padesáti procent obchodujícími právě se zeměmi eurozóny. Guvernér švédské centrální banky (Riksbank) Lars Heikensten se sice domnívá, že kurs švédské měny je podhodnocen, její vývoj znepokojuje švédské obchodníky. Premiér Göran Persson svolal proto na listopad zástupce podnikatelů a odborů, aby se s nimi poradil, mimo jiné o daních. "Naše hospodářství táhne vývoz, a tak si musíme být jisti, že průmysl bude mít ty nejlepší podmínky," prohlásil Persson. Už 16. září, v prvním politicky klíčovém projevu proneseném pro referendum, sdělil, že vláda přehodnotí některé z vysokých daňových sazeb, aby švédské firmy mohly úspěšněji soutěžit s evropskými konkurenty.
Vrásky na čele švédských podnikatelů tím nezaplašil. Dokazují to výsledky dvou průzkumů mezi 306 švédskými firmami, které v polovině října uveřejnil Švédský statistický úřad (SCB). Většina z nich očekává, že odmítnutí eura se nepříznivě projeví na obratu i ziscích. Koncerny, jako je Volvo, Scania, Electrolux, SKF či Atlas Copco, musely kvůli silné švédské koruně snížit odhady na příští rok.
Střednědobé vyhlídky nejchmurněji hodnotí firmy ve stavebnictví, strojírenství a dřevařském průmyslu. Žádná z dotázaných přitom neuvedla, že by výsledek referenda měl pozitivní účinek na zaměstnanost, investice či rentabilitu. "Převážně negativně vyzněly odpovědi od finančních institucí, chemických a farmaceutických společností," sdělil statistický úřad.
Odmítnutí eura by nemělo ekonomiku poškodit, domnívá se švédský ministr financí Bosse Ringholm. "Musíme ale vynaložit větší úsilí, abychom podpořili průmysl, obchod a všechny síly růstu ve švédské společnosti," prohlásil povzbudivě ministr.
Riksbank nyní drží základní sazbu na 2,75 procenta. Od loňského listopadu do července roku 2003 repo sazbu snížila o 1,5 procentního bodu a zatím s ní podle švédských analytiků hýbat nehodlá. Banka si vytyčila cíl udržet inflaci pod dvěma procenty.
V říjnové předpovědi počítá pro příštích dvanáct měsíců s průměrnou inflací kolem 1,4 procenta a v následujících 24 měsících pak předpovídá její úroveň na 1,7 procenta. "Inflační tlaky ve švédském hospodářství jsou nyní velmi slabé," říká Peter Kaplan, analytik peněžního ústavu ABN Amro. Švédská centrální banka bude podle něho v příštím období ve střehu, neboť nastává hospodářský vzestup a lze tedy očekávat silnější inflační tlaky.
"Nízká inflace nutí současně výrobce hledat levnější zdroje. Pozornost švédských firem se soustředí na dodavatele z kandidátských zemí, což může českým firmám nabídnout exportní příležitosti," dodává vládní agentura CzechTrade.
Tradiční rozpočtová disciplína se v uplynulých dvou letech dostává na pokraj udržitelnosti. Přes státní rozpočet protékalo 56,8 procenta příjmů a 55,8 procenta z HDP, což Švédsko řadí k zemím s nejvyšší mírou přerozdělování státních financí. Tlak na výdajovou stránku rozpočtu se zvyšuje a nepředpokládá se, že by povolil dříve než v roce 2006, tedy v roce možného zapojení Švédska do eurozóny. Koncem roku činil konsolidovaný hrubý dluh země 52,4 procenta, což je sice pod 60procentní hranicí danou konvergenčním kritériem, ale vládě se nedaří podíl snižovat podle harmonogramu.
Zahraniční obchod po dvou slabších letech opět ožívá. Export, vytvářející téměř polovinu hrubého domácího produktu, by se měl letos a v příštím roce zvýšit o šest, resp. sedm procent. Dovoz bude v obou letech o několik desetin procenta vyšší. Domácí poptávka poroste v obou letech o přibližně 2,5 procenta. Uvolnění úspor obyvatelstva se příznivě projeví především ve stavebním sektoru.
Ekonomové se také shodují v tom, že velké švédské firmy (Volvo, Saab, Scania, Skanska, Ericsson a další) posílí pozice na mezinárodních trzích.
Švédská ekonomika v Číslech - tabulka
Země, kde v posledních sedmdesáti letech skoro nepřetržitě vládnou sociální demokraté, tak světu nadále předvádí pověstný švédský model, jehož podstatou je smíšené hospodářství a velice hustá a pevná sociální síť financovaná z kapes daňových poplatníků.
Domácí kritici sociální demokracii vytýkají, že blahobytná země, kde se na centrální úrovni sjednává i růst mezd, pod jejich vedením ztratila svou dynamiku. Vycházejí ze statistiky, že zatímco v roce 1970 byla švédská ekonomika čtvrtou nejsilnější na světě (měřeno hrubým domácím produktem na hlavu) a v roce 1980 skončila na 8. místě, na konci minulého století se ocitla až na 17. příčce. Podle skeptiků ztrácí ekonomickou sílu a dochází k prohlubování rozporu mezi velkými koncerny jako je Volvo, Saab, Ericsson a další a na druhé straně slabšími výsledky řady švédských firem, končícími až v propadlišti bankrotů.
"V našem hospodářství mají příliš velkou váhu tradiční firmy, zatímco firmy mladé a rychle rostoucí jsou v ní ve srovnání s jinými zeměmi zastoupeny nedostatečně," říká Peter Hogfeldt, profesor Vysoké školy ekonomické ve Stockholmu. Podle něho 31 z padesáti největších společností na stockholmské burze cenných papírů bylo založeno před rokem 1914, jenom osm po druhé světové válce a žádná po roce 1970.
Švédsko podle zmíněného ekonoma trpí zatvrdlou hospodářskou strukturou, v níž jsou pevně ukotveni tradiční vlastníci. "Ukazuje se, že politika sociální demokracie přivedla zemi ke stagnaci a brzdí společenskou dynamiku, neboť nedokázala podnítit podnikatelského ducha," říká Hogfeldt.
Odlišný názor na perspektivy hospodářství mají experti několika mezinárodních institucí. Podle posledních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letech 1992 až 2002 rozvíjela švédská ekonomika průměrným ročním tempem 2,6 procenta. Tedy výrazně rychleji, než tomu je v Evropské unii s 1,9 procenta. "A v průběhu příštích pěti let dosáhne ekonomický růst v průměru 2,25 procenta," uvádí analytici OECD. Konjunkturální institut (www.konj.se) ve své v prognóze dodává: "Růst HDP ve výhledu do roku 2008 nepřekročí tři procenta ročně." I tak je to o 0,5 procenta více, než se čeká v zemích eurozóny.
Výhledově získává tedy švédská ekonomika opět půdu pod nohama, kterou ztrácela v posledních letech pod tlakem ochablé světové ekonomiky. Zejména se utlumila poptávka v sektoru informačních technologií, stagnoval trh automobily v USA. Ovšem švédské firmy se včas dokázaly přeorientovat na nové perspektivní trhy, jako jsou Čína, Indie či Mexiko.
Švédsku se jako jedné z mála zemí v Evropě podařilo snížit nezaměstnanost. Její průměrná míra poklesla z osmi procent v letech 1996 až 1997 na současných méně než pět procent. A takový stav by měl zůstat i v příštím období. "Nezaměstnanost se do roku 2008 bude držet na 4,5 procenta, na rozdíl od eurozóny s 8,5 procenta," uvádí k výhledům zpráva OECD.
Mimo pracovní trh a statistiku zůstává však značný počet práceschopného obyvatelstva. Proto OECD doporučuje přísnější pravidla při výdajích na nemocenskou a starobní důchody. Reforma pojištění by měla zkvalitnit pracovní trh a omezit tlak na zvyšování mezd.
Spotřebitelé ve Švédsku mohou být s vývojem ekonomiky spokojeni ještě z dalšího důvodu. Kvůli klesajícím cenám. Po 14. září patrnou většinou 56 procent odmítli zavést společnou měnu euro a švédská koruna vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2000. Kurs koruny vůči americkému dolaru stoupl o více než šest procent a vůči euru zhruba o dvě procenta, dovozy se tak zlevňují.
Voliči ovšem polili studenou sprchou domácí exportéry, z padesáti procent obchodujícími právě se zeměmi eurozóny. Guvernér švédské centrální banky (Riksbank) Lars Heikensten se sice domnívá, že kurs švédské měny je podhodnocen, její vývoj znepokojuje švédské obchodníky. Premiér Göran Persson svolal proto na listopad zástupce podnikatelů a odborů, aby se s nimi poradil, mimo jiné o daních. "Naše hospodářství táhne vývoz, a tak si musíme být jisti, že průmysl bude mít ty nejlepší podmínky," prohlásil Persson. Už 16. září, v prvním politicky klíčovém projevu proneseném pro referendum, sdělil, že vláda přehodnotí některé z vysokých daňových sazeb, aby švédské firmy mohly úspěšněji soutěžit s evropskými konkurenty.
Vrásky na čele švédských podnikatelů tím nezaplašil. Dokazují to výsledky dvou průzkumů mezi 306 švédskými firmami, které v polovině října uveřejnil Švédský statistický úřad (SCB). Většina z nich očekává, že odmítnutí eura se nepříznivě projeví na obratu i ziscích. Koncerny, jako je Volvo, Scania, Electrolux, SKF či Atlas Copco, musely kvůli silné švédské koruně snížit odhady na příští rok.
Střednědobé vyhlídky nejchmurněji hodnotí firmy ve stavebnictví, strojírenství a dřevařském průmyslu. Žádná z dotázaných přitom neuvedla, že by výsledek referenda měl pozitivní účinek na zaměstnanost, investice či rentabilitu. "Převážně negativně vyzněly odpovědi od finančních institucí, chemických a farmaceutických společností," sdělil statistický úřad.
Odmítnutí eura by nemělo ekonomiku poškodit, domnívá se švédský ministr financí Bosse Ringholm. "Musíme ale vynaložit větší úsilí, abychom podpořili průmysl, obchod a všechny síly růstu ve švédské společnosti," prohlásil povzbudivě ministr.
Riksbank nyní drží základní sazbu na 2,75 procenta. Od loňského listopadu do července roku 2003 repo sazbu snížila o 1,5 procentního bodu a zatím s ní podle švédských analytiků hýbat nehodlá. Banka si vytyčila cíl udržet inflaci pod dvěma procenty.
V říjnové předpovědi počítá pro příštích dvanáct měsíců s průměrnou inflací kolem 1,4 procenta a v následujících 24 měsících pak předpovídá její úroveň na 1,7 procenta. "Inflační tlaky ve švédském hospodářství jsou nyní velmi slabé," říká Peter Kaplan, analytik peněžního ústavu ABN Amro. Švédská centrální banka bude podle něho v příštím období ve střehu, neboť nastává hospodářský vzestup a lze tedy očekávat silnější inflační tlaky.
"Nízká inflace nutí současně výrobce hledat levnější zdroje. Pozornost švédských firem se soustředí na dodavatele z kandidátských zemí, což může českým firmám nabídnout exportní příležitosti," dodává vládní agentura CzechTrade.
Tradiční rozpočtová disciplína se v uplynulých dvou letech dostává na pokraj udržitelnosti. Přes státní rozpočet protékalo 56,8 procenta příjmů a 55,8 procenta z HDP, což Švédsko řadí k zemím s nejvyšší mírou přerozdělování státních financí. Tlak na výdajovou stránku rozpočtu se zvyšuje a nepředpokládá se, že by povolil dříve než v roce 2006, tedy v roce možného zapojení Švédska do eurozóny. Koncem roku činil konsolidovaný hrubý dluh země 52,4 procenta, což je sice pod 60procentní hranicí danou konvergenčním kritériem, ale vládě se nedaří podíl snižovat podle harmonogramu.
Zahraniční obchod po dvou slabších letech opět ožívá. Export, vytvářející téměř polovinu hrubého domácího produktu, by se měl letos a v příštím roce zvýšit o šest, resp. sedm procent. Dovoz bude v obou letech o několik desetin procenta vyšší. Domácí poptávka poroste v obou letech o přibližně 2,5 procenta. Uvolnění úspor obyvatelstva se příznivě projeví především ve stavebním sektoru.
Ekonomové se také shodují v tom, že velké švédské firmy (Volvo, Saab, Scania, Skanska, Ericsson a další) posílí pozice na mezinárodních trzích.
Švédská ekonomika v Číslech - tabulka
